Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se v únoru 2002 dostal před soud za válečné zločiny. A nedopadlo to dobře. Putin se má, čeho bát

 Osobnosti 
20. února 2023 07:22 / Mirka Malá
  6
📷
1 fotografie v galerii
Slobodana Miloševiče se nakonec za válečné zločiny podařilo dostat před soud Wikimedia Commons / Stevan Kragujević
Říkalo se mu „Řezník z Balkánu“ a 12. února 2002 se bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič dostal před soud v nizozemském Haagu na základě obvinění z genocidy a válečných zločinů v Bosně, Chorvatsku a Kosovu. Trvalo sice řadu let, než se podařilo Miloševiče dostat před soud, ale nakonec se to povedlo. A to by pro Putina rozhodně mělo být varováním.

Miloševič by u soudu za své válečné zločiny dozajista dostal ten nejvyšší trest, rozsudku se ale nedožil. Ve své vězeňské cele dostal ve věku 64 let 11. března 2006 infarkt. Spravedlnost si tak našla vlastní cestu, i když se docela dost načekala.

Miloševič se stal prezidentem Srbska v roce 1989. 25. června 1991 Chorvatsko a Slovinsko vyhlásily nezávislost na Jugoslávii a Miloševič poslal tanky ke slovinským hranicím, ale tahle válka nakonec byla poměrně krátká a vyústila skutečnou nezávislostí Slovinska. Horší to bylo v Chorvatsku, kde propukly boje mezi Chorvaty a etnickými Srby, které vojensky podporovalo samotné Srbsko. Odhaduje se, že před příměřím pod hlavičkou OSN z ledna 1992 bylo zabito 10 000 lidí a zničeny stovky chorvatských měst. V březnu vyhlásila Bosna a Hercegovina svou nezávislost a Miloševič financoval následné povstání bosenských Srbů, které zahájilo obrovskou válku, jež stála životy asi 200 000 lidí. Ukončila ji v roce 1995 mírová dohoda zprostředkovaná USA.

Pořád to ale nebyl konec. V Kosovu, dřívější autonomní provincii Srbska, došlo ke střetu osvobozeneckých sil se Srby a vypukly tvrdé boje. Miloševič zahájil etnické čistky proti kosovským etnickým Albáncům, které prakticky ukončily až letecké útoky NATO v roce 1999, které bohužel rovněž stály civilní životy. To bylo ale ještě předtím, než se Slobodan Miloševič stal v roce 1997 prezidentem Jugoslávie, což v té době bylo vlastně jen společenství Srbska a Černé hory, protože se v Srbsku podle zákona už nemohl potřetí ucházet o prezidentský mandát. A prezidentem chtěl být Miloševič rozhodně navždy.

Miloševič nakonec další prezidentské volby v září 2000 prohrál, ale odmítl rezignovat. Podlehl až pod tíhou masových protestů. Byl obviněn z korupce a zneužití pravomocí a nakonec se 1. dubna 2001 vzdal srbským úřadům. A myslel si, že to má v suchu. Jenomže Srbové svého bývalého vůdce vydali o pár měsíců později do Nizozemska, kde byl Miloševič obžalován tribunálem OSN pro válečné zločiny. Jak už bylo uvedeno výše, Miloševič se rozsudku nedožil, ale ve vězení strávil téměř pět let, než zemřel na infarkt.

Miloševičův příběh je jistou paralelou k tomu, co v Evropě zažíváme nyní. I Vladimír Putin chce být prezidentem navždy a v minulosti už několikrát prokázal, že je připraven pro udržení své moci udělat prakticky cokoliv. Mocenské snahy obou diktátorů stojí velké množství životů, jsou páchány válečné zločiny a genocidy. I Miloševič během své vlády používal násilí a zastrašování opozice. Například proti demonstrantům v Bělehradě neváhal v roce 1991 poslat tanky a rovněž vypínal různá rozhlasová a televizní vysílání stanic, které jej kritizovaly. I Miloševič měl vlastní polovojenské jednotky a z běžných policistů udělal policejní vojsko. Nakonec ale skončil před soudem a nezbývá, než doufat, že tomu tak bude i v případě Vladimíra Putina.

Autorský článek, další zdroj: ICTY

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

Tech

Peugeot získal podeváté v historii ocenění za design, tentokrát s novým SUV fastbackem 3008