Zpátky do minulosti: Retro účesy, které frčely v 80. a 90. letech
V 70. a 80. letech jste nepotkávali tak často, jako je tomu nyní, někoho s pleší na hlavě. Samozřejmě, že i tací jedinci tenkrát byli, ale bylo jich méně. Hrdým reprezentantem holé hlavy byl zpěvák Karel Hála. Navíc ti, co měli pouhé zbytky vlasů, se dost často snažili o různé kamufláže. Takže byli vidět pánové „s přehazovačkou“, případně s takzvaným tupé na hlavě. Tupé je menší paruka, která zakrývá nejčastěji čelní pleš.
Kdo si pod slovem přehazovačka vzpomněl na cyklistiku, je bohužel vedle. Přehazovačka v tomto případě znamenala to, že pár zbytků vlasů dotyčný muž rozčísl po zbytku hlavy v domnění, že tím svoji pleš zakryje a vzbudí pocit, že je vlasáč. Nutno dodat, že tento model přetrvává v některých vzácných případech do teď.
Na Jágra
Občas stále ještě viditelný je takzvaný účes „na Jágra“. Jak jeho pojmenování v lidové řeči napovídá, má něco společného s naším slavným hokejistou. Ano, byl to on, kdo na přelomu 80. a 90. let své vlasy nechával sestříhat tak, že vepředu zdobila muže ofinka, ideálně zkadeřená, kolem uší byly vlasy vystříhány a vzadu byly ponechány volnému samospádu. Jaromíra Jágra rázem začali napodobovat i jiní muži a dokonce i ženy.
Účes podle Rachel
Velkým vzorem pro ženskou část populace po celém světě byly účesy Rachel Green ze seriálu Přátelé. Hrála ji Jennifer Aniston, která na několik let udávala směr toho, co si dát na hlavu. Převládaly melíry, dobře střižené vlasy, pečlivě vyžehlené. Pokud si někdo našel u jejích vizážistek mustr, s těmihle účesovými variacemi nešlápne vedle ani dnes.
Palmičky na hlavě
Osmdesátá léta byla hravá. Odpovídaly tomu i ženské a dívčí účesy, které přešly až do let 90. Jeden z nich se jmenoval „palmička“. Šlo o culík, který rostl ale přímo z temene hlavy. Tento culík dělal jeho nositelku vyšší. Variant bylo podle fantazie nositelky a tvůrců několik- Třeba i na stranu nebo za pomoci několika gumiček v podobě více culíků.
Trvalá a mokrá trvalá
Nezbytným průvodcem hlavně mladých dívek let 80. a 90. byla trvalá. Ideální byla na delší vlasy, osvícené kadeřnice věděly, co si představit a udělat, když zákaznice chtěla tu trvalou takzvanou mokrou. Znamenalo to natočit někdy i na speciální natáčky, nechat roztok pro trvalou působit a pak vytočit a smýt a uschnout. Vlasy se nakudrnatily a působily mokrým dojmem, zvlášť když se podpořil jejich vzhled vlasovým gelem.
Móda to byla pěkná, ovšem do doby, než se dívka nebo žena rozhodla, že se taky musí občas učesat. Pro většinu z nositelek pak nastalo období, v kterém se z nich staly černošské bubenice s hodně velkou hlavou. Dneska naštěstí už téměř žádné kadeřnictví do takového požadavku zákaznice nejde.
Barevné skřipce a skřipečky
V 80. letech se objevily na našem trhu, i když poměrně vzácně, skřipce do vlasů. Prodávaly se různé druhy, velké, malé, barevné i černé. Čím víc jich žena nebo dívka na hlavu umístila, tím víc dávala najevo, že ví, co se nosí. Výhodou bylo, že střih, na který se skřipce připnuly, mohl být téměř libovolný. Navíc když nebyly k dostání skřipečky, kreativní lidé za železnou oponou vymysleli alternativu. Nastříhali barevná víčka od vyschlých fixek. Když se kroužek, který z toho vznikl, rozstřihl po šířce, byla na světě paráda do vlasů, která sepnula menší pramínky kštice jako skřipeček.
Jako Lunetici
Do doby retra, i když už po pádu socialismu, se řadí i léta devadesátá. Když dívky omdlévaly všude tam, kde se vyskytli kluci ze skupiny Lunetic, bylo jasné, že i obyčejní kluci budou chtít něco z té jejich hvězdné slávy na sebe dostat. A tak v kadeřnictvích zaznívalo často přání: „Chtěl bych ostříhat jako to mají Lunetici.“
Krepované vlasy
Jakmile pominula móda mokré trvalé, začaly holky toužit po tom, mít vlasy krepované. Pokud na to neměly krepovací kulmu nebo žehličku, dalo se takového kýženého vzhledu dosáhnout i tím, že si na noc zapletly co nejvíc copánků a ráno je rozpletly. Riziko pro ty, co měly vlasy husté a třeba tvrdé, bylo obdobné jako u rozčesané trvalé – hlava s vlasy tímto aktem získala rozměr pátracího balonu. Ale IN to bylo.
