Je libo vodovou nebo trvalou? Povolání kadeřnice bylo za socialismu terno

 Koktejl 
15. února 2019 15:20 / Terezie Zamlynová
  11
📷
15 fotografií v galerii
Kadeřnictví v Československu patřilo většinou pod komunální služby Archiv
Lazebníci a lazebnice byli vždycky považováni za někoho, kdo pomáhá k lepší vizáži i spokojenosti. Nejinak tomu bylo i v Československu, i když ne vždy od nich bylo možné odejít beze strachu z konfrontace s novým vzhledem v zrcadle.

Udělat si nepěknou parádu na hlavě bylo možné ale i doma. Prostředků k tomu totiž moc nebylo, takže se dost improvizovalo.

Až do osmdesátých let byla v Československu oddělená pánská holičství naprosto běžnou záležitostí. Protože v té době začal být znám virus HIV, pánská holičství s břitvami, štětkou a mýdlem v porcelánovém nebo bakelitovém kalíšku začala mizet. Přitom představovala důležitou součást mužského světa, kdy se během holení daly probrat výsledky fotbalu, ženy a jiné radovánky nebo strasti.

Povolání kadeřnice bylo terno

O kadeřnicích se v době socialismu mluvilo někdy téměř jako o aristokratkách - tak významné postavení zaujímaly. Ty šikovné měly o zákaznice postaráno na dlouhé dny a týdny dopředu a každá žena si je předcházela, aby se k nim dostala i příště. Ty nešikovné mívaly volněji, ale rozhodně bez práce nebyly. Když přišla zákaznice, která se nedostala k umělkyni číslo jedna, vzala zavděk i kadeřnicí z druhé kategorie. Je pravda, že mnohdy trpce litovala, ale to už byla věc jiná.

Každopádně kadeřnice se řadily k těm vybraným profesím, které sice měly poměrně nízký plat, ale díky spropitnému od zákaznic se jejich příjmy dokázaly vyšplhat k pěkným sumičkám, které jim mohli závidět i leckteří vysokoškoláci. Přitom kadeřnice v bývalém Československu nemusely ženám, co k nim přicházely, ani mýt vlasy. To dělaly jiné ženy – speciálně určené k této práci. I těm se dávala „dýška“.

Pěkně v řadě – je libo vodovou nebo trvalou?

Stejně jako nyní u kadeřnice strávily ženy většinou několik hodin. Sedávaly vedle sebe pod sušáky, listovaly časopisy nebo povídaly o všem možném a čekaly na to, s jakým výsledkem na hlavě nakonec odejdou. A je jedno, jestli tam vyrazily kvůli vodové, trvalé, ondulaci, barvení nebo přelivu. Vodová znamenala umytí hlavy a poté většinou natočení vlasů na natáčky a vysušení. Fénování přes kartáč bylo spíše výjimkou, takže se stávalo, že zákaznice vyšla ze dveří kadeřnictví s účesem spíše podobným helmě. Ale co, většinou to po pár dnech povolilo.

Zvláštní kategorií byly trvalé. V určitém období ji měla na hlavě téměř každá žena – i když některá měla trvalou, které se říkalo „mokrá“. Ta bývala slušivá u mladých dívek (dávali si ji ale i někteří muži), bohužel nejčastěji jen pár dnů, v lepším případě týdnů po opuštění křesla u kadeřnice. Později pak působily vlasy hřívovitě nebo připomínaly vzhledem havajské bubenice – stačilo je po umytí rozčesat.

Lokny si uděláme samy

V 60. a 70. letech bylo hodně žen a dívek, které si vlasy upravovaly z mnoha důvodů raději jen doma a svépomocí. Vlasy se barvily peroxidem vodíku a někdy přepálily. Jako kulma se využíval nástroj spíše podobný želízku, které se nahřívalo nad plamenem. Zpíval o tom také Jiří Suchý v písničce o dívce, co měla vlasy samou loknu. A také se používaly natáčky, které se musely vařit. Až potom se na ně vlasy po pramenech natočily a teplo se nechalo působit.

Výběr fénů nebyl v té době nijak bohatý. Prakticky se dalo vybírat ze dvou druhů – jednoho českého EM 521 a druhého, který se do Československa dovážel z NDR. V 80. letech ale pak už byly běžně k dostání v obchodech alespoň elektrické kulmy, většinou dvou šířek, takže ženy všech věkových kategorií mohly samy vykouzlit rychle na hlavě parádu, i když nestihly kadeřnictví.

Tupírování, paruky a trvalá

Pokud bychom ale měli porovnat jednotlivá uplynulá desetiletí z pohledu toho, co jsme nosili na hlavách, tak by asi nejjednodušší bylo rozdělení na tupírování v 60. letech (společně s drdoly, které se podkládaly složenými punčochami, aby působily pěkně bohaté a načechrané), paruky v letech sedmdesátých a trvalé v osmdesátkách.

Každopádně ulítlé účesy se daly vidět podle nátury vždycky. A to, co nám připadalo kdysi naprosto dokonalé, mohlo o deset let později působit hodně bláznivě. (Čtěte také: Zpátky do minulosti: Retro účesy, které frčely v 80. a 90. letech).

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Rihanna si rodinného života asi moc neužije. Zpěvák ASAP Rocky, se kterým má syna, byl obžalován za...

Styl

Jeseteří úplněk ve znamení Vodnáře vyvolá touhu po svobodě a lehkomyslnosti

Dům a zahrada

Lesní jahody lze pěstovat i na balkoně. V kvalitní půdě s mírně kyselým pH vám porostou dokonce lépe...