Před 63 lety Fidel Castro uvrhnul Kubu do komunistické totality, která trvá dodnes
Castrova revoluce vypukla naplno v roce 1956. Zlom ale nastal o dva roky později, kdy generálové Ernesto „Che“ Guevara a Camilo Cienfuegos, podporovaní většinou civilistů, dobyli 31. prosince 1958 město Santa Clara, což tehdejšího vládce Batistu přimělo uprchnout ze země.
Castro slíznul smetanu a tyranizoval zemi
Od vítězného tažení Castrových generálů uplynul jen týden a Castro už slavnostně mířil do Havany, kam tedy dorazil 8. ledna. Jen o pár týdnů později se stal předsedou kubánské vlády a hrál hlavní roli při budování nového státu. Na rozdíl od obecně zastávaných názorů nezavedl hned komunistický režim. Spíše se rychle vydal na turné dobré vůle po Spojených státech, kde se s ním ale prezident Dwight D. Eisenhower odmítl setkat.
A to byl konec svobodné Kuby. Následné Castrovy reformy zahrnovaly přerozdělení bohatství a půdy a další socialistické priority, které byly nepřátelské vůči zahraničním podnikům, což vedlo ke sporu se Spojenými státy a těsnému spojenectví se Sovětským svazem. Tato rivalita, která málem vedla k jaderné válce mezi supervelmocemi o tři roky později, pak zformovala novodobou historii tohoto regionu.
Castro nakonec vládl až do roku 2006, kdy ho nahradil jeho bratr. Během té doby americké embargo na Kubu zmařilo Castrovy sny o socialistické republice a statisíce lidí uprchly z jeho stále krutějšího a despotičtějšího režimu. Kuba, kterou po sobě zanechal, byla na hony vzdálená té, kterou si sám přál vybudovat.
Navíc po rozpadu Sovětského svazu se Castro dostal do obrovské izolace a hospodářská situace Kuby byla naprosto tragická. V zemi chybělo prakticky všechno a lidé měli hlad. Nakonec se Kuba spojila s dalšími autoritářskými režimy v Latinské Americe, čímž sice pomohla vlastní ekonomice, ale diktatura tak pokračuje dál.