Extrémy v počasí trápily i naše předky. Před více než 100 lety se ze sucha obviňovali hospodáři
Která skupina má víc pravdu, se dozvíme v následujících desítkách let. Zatím jsme však zalovili v archivech a odhalili, že extrémy v počasí trápily a jsou zaznamenány i v historii našich babiček či prababiček.
Nářek nad velkým nedostatkem vody se stal v roce 1865 tématem článku v tehdejších Hospodárských novinách. Jak ukazuje dochovaný výstřižek, problém se týkal zejména východních Čech a okolí Hradce Králové. „Ze všech stran se ozývají nářky na nedostatek vody, kterou rolníci zdaleka dovážeti musejí, protože potoky a studny vyschly.“ Zní začátek citace spolu s popisem tehdejšího smutného stavu. Zajímavá je pak následná pasáž, ve které se uvádí tato slova: „Hospodáři jsou tím vinni, protože kvůli osobnímu okamžitému zisku proměňujou každý rybník v luka nebo pole, a tak nikde zádržky není, kde by se voda mohla zachytit…“
Extrémní léto a pak zima 1928 a 1929
Zajímavý je pak i dochovaný zápis o pár desítek let později o tom, že v roce 1928 přišla do Čech v červenci a srpnu obrovská sucha, která měla fatální vliv na tehdejší zemědělství. Kronikář, který popisoval situaci, uvádí, že teploty byly běžně mezi 34 až 36 stupni Celsia, zdůraznil, že dne 15. června toho roku dosáhly teploty (na slunci) až k 51 stupňům Celsia. Chyběl déšť, ryby hynuly, otavy nebyly, jetele vyhořely, žně musely nastat dříve. A tak zemědělci museli prodávat dobytek, protože nebyl dostatek píce na jejich krmení. Profitovali na tom logicky, jak už to bývá, hlavě různí překupníci.
Ovšem i zima uměla předky potrápit natolik, že jim stálo za to její průběh v některém roce zaznamenat do kronik. Třeba v roce 1929 přišla zima prý téměř sibiřská. Ve dnech 11., 12. a 13. února dosáhly mrazy maxima, v Plzni bylo naměřeno mínus 35 stupňů Celsia pod nulou, v Českých Budějovicích mínus 44 stupňů Celsia a v Praze mínus 41 stupňů Celsia. Jak kronikář poznamenal, větší mrazy postihly zejména rovinatější kraje, překvapivé není ani sdělení, že nejvíce zasaženi byli chudí lidé a jejich dobytek. Aby neuhynul mrazem, přespával často s celou rodinou tedy v jedné světnici. Přesto prý hlavně malá selátka umírala.
Změna klimatu - očekávané změny
Když se přeneseme zpět do současnosti, zdá se, že tyto extrémy popisované našimi předky nabývají na intenzitě a pomalu se stávají normou. Vědci říkají, že extrémní jevy související s teplotou se totiž skutečně mohou projevovat v podobě horkých vln či chladných období, jež mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy a energetickou potřebu.
Vzhledem k probíhající změně klimatu se v blízké budoucnosti očekává i snížení četnosti chladných dní a nocí, a naopak zvýšení počtu horkých dní a nocí. Trvání horkých vln se prodlouží a zvýší se počet a intenzita případů silných srážek. Největší míra navýšení počtu extrémů souvisejících s vysokými teplotami je očekávána v kontinentálních středních zeměpisných šířkách, kde budou sušší podmínky, a tudíž i nižší ochlazující efekt výparu. Předpokládá se, že se zvýší počet dní s teplotami vyššími než 35 – 40 stupňů Cesia ve vnitrozemských oblastech.
Změny ve výskytu sucha a povodní
Už víme, že kombinace vysokých teplot a sucha způsobila na území všech kontinentů úhyn lesních porostů. Odumírání lesních porostů ovlivňuje druhovou skladbu, strukturu a věkové složení druhů, další pochody v postižených porostech, a v některých případech vede ke snížení druhové pestrosti a ke zvýšenému riziku nástupu invazních druhů hmyzu, živočichů i rostlin. Podle globálních analýz se v současnosti nachází 70 procent zkoumaných porostů na hranici tolerance vodního stresu.
Budoucnost? Nejistá
Nikdo už nezastírá, že tyto extrémní jevy budou mít dopad na veškerou populaci, tedy bude docházet k migracím z důvodu ztráty obydlí nebo rozvratu ekonomiky. Zvýší se také neobyvatelné oblasti v důsledku sucha, povodní či zvýšení hladiny moří v pobřežních oblastech. Kromě ekonomických ztrát a dočasného narušení ekonomických a sociálních aktivit budou mít extrémní jevy daleko větší dopad na sektory, které mají přímou vazbu na klima, tedy sektory spojené s vodou a vodním hospodářstvím, sektory zemědělství, potravinové bezpečnosti, lesnictví, lidského zdraví a turismu.
Do konce 21. století se pro některé oblasti odhaduje, že se sucho stane v některých obdobích déletrvajícím a intenzivnějším - například v jižní Evropě a Středozemí, střední Evropě, v centrální Severní Americe, centrální Americe a Mexiku, severovýchodní Brazílii, jižní Africe, jižní Austrálii a na Novém Zélandu.
Podle webu klimatickazmena.cz se ve většině subtropických regionů vlivem změny klimatu sníží množství obnovitelných zdrojů vody, zásoby podzemní vody výrazně poklesnou a zintenzivní se soutěživost jednotlivých sektorů o vodní zdroje. Zásoby vodních zdrojů mají růst jedině ve vyšších zeměpisných šířkách. Je pravděpodobné, že změněné klima však kvalitu pitné vody sníží. (Dále čtěte: Pionýři: Měli svůj slib, symboly, odznaky i pozdravy. Pamatujete?).
