Reálný socialismus vynalezl svépomoc. Díky ní mají Češi své pověstné zlaté ručičky
Reálný socialismus měl jeden velký problém. Po zboží všeho druhu byla totiž permanentně větší poptávka, než byla nabídka. Chyběly mnohé potraviny, často nebyly ani ty základní jako třeba vajíčka. O dalším zboží ani nemluvě. Slavné jsou roky, kdy byl obyčejný toaletní papír naprosto nedostatkovým zbožím, se kterým si socialistické hospodářství nedokázalo poradit.
Svépomocí se stavělo i se opravovala auta
Režimu za dané situace nezbylo nic jiného, než vymyslet tzv. svépomoc. Dokonce už v padesátých letech organizace Svazarm přišla s myšlenkou provozování svépomocných opraven aut.
Jak to vypadalo? Jednoduše. Autodílny Svazarmu byly vybaveny potřebným nářadím a zařízením, při troše štěstí měl Svazarm také nějaké ty náhradní díly. Kdo byl členem, mohl do takové autodílny se svým Trabantem nebo škodovkou zajet a vůz si opravit sám.
Podobným způsobem se i stavělo. Vznikala tzv. svépomocná stavební družstva, kde si každý, kdo dostal tu příležitost postavit si byt, bydlení postavil sám.
Podobně se například na vznikajících sídlištích svépomocí stavěla například místa pro popelnice a kontejnery.
Svépomocí se pěstovala zelenina a chovala domácí zvířata
Často se říká, že Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Kdo měl to štěstí a nějaký rekreační objekt vlastnil, rozhodně se moc nerekreoval. Na zahradách vznikaly doslova plantáže, na kterých se svépomocí pěstovalo snad všechno od brambor až po cibuli.
Lidé na venkově samozřejmě chovali slepice, králíky a prasata, aby rodina a přátelé měli přístup k masu a vajíčkům.
Díky svépomocnému systému mají Češi svoje pověstné zlaté ručičky. Prakticky každý se totiž v dobách reálného socialismu musel naučit nějaké manuální činnosti a zemědělství, protože jinak by z nabídky socialistických služeb nevyžil. Dnes to ovšem sociologové považují spíše za krok zpět ve společenském vývoji českého obyvatelstva. Dále čtěte: Platy za socialismu byly nízké. I díky tomu se dařilo směnnému obchodu a šmelinám.
