Zdeněk Miler a jeho Krteček. I více než deset let po smrti slavného tvůrce vynáší jeho pohádky miliony korun
Zdeněk Miler měl ke kresbě blízko od mala. Vyrůstal v rodině s otcem, který se věnoval malování replik slavných obrazů, těmi pak obdarovával známé, nebo si je vystavil doma. Dlouhou dobu byl v rodině jediným dítětem, než se mu narodila i sestra.
V pozdějším věku při studiích navštěvoval tvůrce slavné pohádkové postavičky nejprve fotografickou školu a po roce nastoupil na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Fotografie ho příliš nezlákala, naopak kreslení jej ale nadchlo a protože překypoval odhodláním být co nejlepší, získal nakonec práci ve zlínských filmových ateliérech. Tam se mimo jiné podílel jedné z pohádek Karla Čapka, než ateliéry zabrali Němci. Po roce 1945 začal spolupracovat s Jiřím Trnkou.
Úplně prvním filmem, který pod Milerovýma rukama vznikl, byl snímek O milionáři, jež ukradl slunce na motivy povídky Jiřího Wolkera. Ta vypráví o nejbohatším člověku na světě, který trpí nemocí způsobující mu hnisavé vředy po celém těle. Když jej přijde navštívit lékař, milionář mu nabídne, že za radu, jak tuto ohavnou nemoc vyléčit finančně zajistí jeho rodinu, ale doktora popraví, protože by mohl tajemství o jeho neduhu vyzradit. Lékař mu záměrně poradí špatně a řekne milionáři, že jediným lékem je získat pro sebe všechnu léčivou moc slunce. Musí jej snést z oblohy a někde se s ním zavřít. Když to milionář udělá, na zemi je náhle obrovská tma, mezi lidmi vypukne panika a zmatek. Milionář se se sluncem zavře do kovové budovy, slunce tak roztaví zámek a on nemá jak uniknout, proto jej slunce sežehne. Dvě malé děti, které nakonec slunce najdou ho vrátí na oblohu.
Podle zmíněné povídky vytvořil Miler černobílý osmiminutový film. Ten je od jeho další tvorby zcela odlišný. Pochází ze studia Bratří v triku a na rozdíl od pohádek, které jsou nám známější, je plný dramatické hudby a pochmurných kreseb. Světlo světa spatřil snímek v roce 1948.
Spíše dítě než zvíře
I samotný Krteček vznikal ve studiu Bratří v triku. Slavné logo tří bratrů je také prací Zdeňka Milera. Inspiroval se při jeho tvorbě ve vlastním dětství. Na počátku vzniku postavy Krtka byla zakázka na kreslený film. Snažil se najít originalitu, aby si děti pohádku zapamatovaly a tak zvolil netradiční zvíře. Rozhodl se pro krtka a aby ho udělal sympatičtějšího dětským divákům, přidal mu oči a vlasy. V prvním díle Krtkova putování navíc získá hrdina modré kalhoty s „vélikými kapsami“, tak se stane lidským divákům bližším.
Krtek ve filmech neumí mluvit, což ani není potřeba, protože je určen těm nejmenším dětem. Stejně jako si ratolesti nejprve prohlíží leporela, než se naučí číst, mohou se dívat na Krtečka, než začnou rozumět replikám. Hlas ale postava přesto má, vydává zvuky připomínající dětský smích nebo stručné zabarvení pocitů jako „jé“ nebo „jejda“. Tyhle citoslovce namluvily Milerovy dcery Kateřina a Barbora, když byly ještě malé. V rozhovorech pro média potvrdily, že nápad na Krtečka přišel úplně náhodou, když jejich otec kdesi venku zakopl o krtinec. Děj je tak bez zbytečných rozhovorů pojatý jednoduše, srozumitelně a oblíbený i za hranicemi našeho státu.
Rodák z Kladna
Zdeněk Miler pocházel z Kladna, kde na jeho počest zůstala pamětní deska. Přímo na domě, kde se narodil, je od roku 2017 podobizna Krtečka. Ta připomíná úspěšnou kariéru českého režiséra, scénáristy a ilustrátora a zmiňuje, že filmů a postav, které vytvořil, bylo ještě mnohem více.
Kromě zmíněné desky se může Kladno pochlubit také výstavou na Milerovu počest. Nejdete ji na zámku a vstoupit do sálu je téměř stejné, jako vkročit do jedné z jeho animovaných pohádek. Trávu tvoří zelený koberec, pod světly najdete mraky z balonků i prokreslovací stůl, který se dřív běžně používal k animování, než přišly počítačové technologie. Desky takových stolů tvořilo místo klasického dřeva sklo s vespod umístěnou lampičkou, která umožňovala překreslovat pohyby na jednotlivé papíry složené na sobě. V Česku není výjimkou používat tuto techniku ještě dnes, přestože světová tvorba se posouvá kupředu, naši tvůrci zůstávají u tradičních způsobů kresby animovaných filmů. Mimo jiné výstava obsahuje i originály skic, které ve svém životě autor vytvořil a pro děti byla vytvořena herna, kde se dozví, proč vlastně autor zvolil ze všech zvířat zrovna Krtečka.
Milionový Krteček
I více než deset let po smrti slavného tvůrce vynáší jeho pohádky miliony korun. Během Milerova života měly filmy vydělat kolem 200 milionů. Forbes v minulosti uvedl, že ty byly i důvodem rodinných sporů. Před několika lety totiž došlo ke spolupráci s Čínou, při které vznikly nové díly Krtečka a jeho nové kamarádky Pandy. Místo tradiční animace byla užita 3D technika a mezi Čechy se zvedla vlna odporu. Karolína Milerová, vnučka slavného výtvarníka, však několikrát zdůraznila, že i když nemůže zveřejňovat detaily uzavřené smlouvy, nedošlo k prodeji práv.
Jestli se v budoucnu ještě nějakých dílů Krtečka dočkáme a kdo v nich tentokrát bude figurovat, můžeme jen hádat. Jisté ale je, že zůstává českou legendou stejně jako jeho tvůrce.
Autorský článek. Další zdroje: Forbes.cz, Lidovky.cz
