Pyšná princezna je nejoblíbenější česká pohádka všech dob. Hercům ale pohádkový život nepřinesla

 Film a seriál 
15. prosince 2018 17:46 / redakce
  1
📷
9 fotografií v galerii
Kritikům vadilo, že pohádka byla v jejich očích příliš kapitalistická a vzdálená realitě archiv
Socialistická kina před 66 lety uvedla filmovou pohádku, ke které se rádi vracíme i v současnosti. Minimálně každoročně o Vánocích. Jinak tomu nebude ani letos. Pohádka Pyšná princezna měla premiéru 26. září 1952, k obrazovkám však láká stále. Životy hlavních protagonistů však měly k pohádce daleko.

Nutno říci, že Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana je dodnes nejnavštěvovanějším českým filmem všech dob. A těžko kdy najde přemožitele. Ve své době ale tento film, natočený podle pohádky Boženy Němcové Potrestaná pýcha, moc nadšení zejména u politických elit nevzbudil. Dobovým kritikům například vadilo, že pohádka byla v jejich očích příliš kapitalistická a vzdálená realitě.

Pyšná princezna nechala stopy téměř po celých Čechách

Když se filmaři rozhodovali o lokacích, ve kterých pohádka vznikne, projeli kus republiky. A nevynechali ani sever Čech. Pohádkový příběh tak před kamerami dostával podobu u Dolského Mlýna, u Jetřichovic, Loubí nebo na Panské skále nedaleko Kamenického Šenova.

Průběh natáčení mohli vidět ale také lidé ve Všemilech na Děčínsku. Právě tam měl totiž svůj příbytek švec, od něhož si král Miroslav půjčil šaty.

Ovšem pohádka měla přesah i do dalších regionů Československa. Hlavní roli sehrály především jižní Čechy. Natáčení se totiž uskutečnilo též v Českém Krumlově, Hluboké, Mokré Luce u Třeboně, v Třeboni či na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích.

Během natáčení byl poničen mlýn

V 50. letech filmaři moc ohledů na prostředí, v kterém se pohybovali, brát nemuseli. V Českém Švýcarsku byl tak kvůli natáčení dokonce stržen hotýlek vedle Dolského Mlýna. A samotný mlýn, kde se král Miroslav s princeznou Krasomilou v pohádce skrývali, byl během natáčení filmařů celkem výrazně poničený.

Přesto pamětníci v místech, kde filmaři byli, dodnes rádi vzpomínají. Ve městě šlo o velkou událost a setkání s herci, jejichž um a kouzlo mládí obdivujeme i nyní, patřilo k událostem, na které se nezapomíná. Ostatně fajnšmekři filmových míst se mohou vydat po stopách Pyšné princezny v současné době celkem reálně. 

Pohádka rozvrátila dvě manželství

Pohádkový příběh o lásce vítězství dobra nad zlem byl však v rozporu s tím, co se dělo v životech představitelů v reálu.

Když Ráž s Vránovou studovali scénář pohádky, ve které se král Miroslav a princezna Krasomila do sebe bezhlavě zamilují, ani ve snu by je nenapadlo, že se to v průběhu natáčení filmu a zpěvu dnes již legendární písničky Rozvíjej se, poupátko může stát i jim. Ale stalo se.
 
Natáčení kultovní pohádky tak rozvrátilo nakonec hned dvě manželství. Alena Vránová (princezna Krasomila) byla tehdy provdaná za spisovatele Pavla Kohouta a Vladimír Ráž (princ) byl ženatý s herečkou Sašou Myškovou. Láska si však nedala poručit a vzplanula. Jako každý požár však přinesla i následky.

Pomsta a veřejný pranýř

Milostný vztah Aleny a Vladimíra se neututlal a nevěra herců přerostla v medializovaný, v té době téměř neslýchaný, skandál. Bulvár mimochodem v Československu tehdy nevycházel.

Spisovatele Pavla Kohouta se to hluboce dotklo, a tak se rozhodl, že se ze svého smutku vypíše v divadelní hře Dobrá píseň a ty dva nevěrníky postaví na veřejný pranýř. Samozřejmě postavy v ní byly v podobě jakési zbloudilé manželky a lehkovážného svůdce.

To bylo pro Alenu Vránovou nejen nepříjemné, ale i profesně téměř zničující. Lidé ji začali odsuzovat a filmaři se jí začali bát. Najednou o ni neměl nikdo zájem. Štěstí měla alespoň v tom, že si mohla zahrát v divadle. Až po letech se nepřízeň zlomila.

Přišlo vytoužené společné dítě a pak opětovné avantýry

V roce, kdy se Vránová rozvedla s Pavlem Kohoutem, Rážovi zemřel sedmiměsíční chlapeček. O to víc si proto přál dítě s Vránovou. Dlouho se jim to ale nedařilo. Povedlo se to až po církevním sňatku, který jim uspořádal přítel a velký herec Zdeněk Štěpánek. Podařilo se to během jejich dovolené na bývalé faře v Horní Vltavici na Šumavě. Na svět pak přišla 4. května 1958 dcera Markéta.

Manželství, které vzniklo během natáčení pohádky, zpočátku fungovalo dobře a Markéta byla dcerou oběma rodiči nesmírně milovanou. Postupem času ale začali být oba herci stále více pracovně vytíženější a šli z role do role, a tak se o malou Markétu začala starat chůva.

To byl signál pro Vladimíra Ráže, aby opět uchopil příležitost, jak si zas naplno začít užívat života. Bohužel i s milostnými avantýrami a milenkami. Alena Vránová se je snažila manželovi odpouštět, když ale došlo na vážný vztah, ucho její trpělivosti se utrhlo. Jakmile Markéta dosáhla plnoletosti, s Rážem se rozvedla a herec se nakonec potřetí oženil. Vránová však kvůli Rážovi ztratila o mužích všechny iluze a zůstala sama.

Životní zkoušky však nekončily. Ačkoli veškeré naděje vkládala princezna Krasomila v civilním životě do jediné dcery, která vystudovala jazyky na pražské filozofické fakultě a začala si velmi slušně vydělávat jako majitelka agentury, nakonec ji přežila.

Markéta totiž celkem nepohádkově začala holdovat alkoholu a předčasně zemřela v pouhých pětapadesáti letech. Smutným paradoxem je to, že naposledy vydechla právě o vánočních svátcích před 5 lety v nemocnici kvůli celkovému selhání organismu.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Kozačky na platformě v rockovém stylu – hit podzimu 2024!

Styl

Skvělý asijský trik, díky kterému už nikdy rýži nerozvaříte

Dům a zahrada

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda