Nejkrásnější vánoční a novoroční zvyk z dob nedávno minulých, který dnes bohužel téměř nedodržujeme
Přestože dnes už papírovým vánočním pohledům doba nepřeje, poněvadž je vytlačují elektroničtí konkurenti, po desítky let bylo posílání novoročních přání neopomenutelným vánočním rituálem pro celé rodiny a jejich blízké.
Doba se změnila, posílání pohlednic je čím dál méně populární, navíc stále dražší záležitostí, přesto mají tahle papírová přání stejné kouzlo. A to fungovalo už za doby našich předků v 19. století. Tradice vánočních pohlednic je totiž bohatá a rozmanitá. Tehdy první vánoční gratulace přicházely do poštovních schránek formou dopisnice. U nás to ale bylo pozvolné a ne zcela běžné.
Obecnou popularitu si vánoční pohlednice získaly až ve druhé polovině 19. století, kdy se začaly tisknout hromadně. V roce 1843 v Anglii vymyslel tuto podobu jeden byznysmen. Když se mu nechtělo psát dlouhá vánoční přání, tak si natiskl obrázek a stal se z toho velký hit. A tak první pohlednice rozzářené rodiny popíjející víno zahájila poštovní vánoční žně na desítky dalších let.
Veselé děti, vánoční stromky
Nejvíc tištěných vánočních přání nejprve v podobě korespondenčních lístků bylo doručováno po německy mluvících zemích. V českých zemích na prvních vánočních pohlednicích z konce 90. let 19. století nenajdeme proto žádné česky psané texty. Přání Fröhliche Weihnachten do vzniku první republiky na vánočních pohlednicích většinou převažovalo. Doba poté německým nápisům příliš nepřála, takže byly nahrazeny českým textem či stále oblíbeným francouzským výrazem P. F.
A co na obrázcích tenkrát převažovalo? Ryze křesťanské motivy postupem času nahradily kýčovité obrázky veselých dětí, zasněžené krajiny a vánočního stromečku. V období první světové války naopak posílali vojáci z fronty karty s válečnou tématikou.
Zasahovala dobová estetika i režim
Motivy se postupně v průběhu let proměňovaly s dobovou estetikou i v rámci režimu. Tak například komunistům se sice nepodařilo vytěsnit Ježíška Mrazíkem, nicméně stále se snažili náboženské motivy Vánoc potlačovat a upřednostnit ilustrace šťastných dětí u vánočního stromku.
Vánoční přání si jako tvůrčí příležitost nenechali ujít ani mnozí význační umělci. Například dnes již ikonické obrázky Josefa Lady jsou díky své zimní poetice populární stále. Postupem času začaly umělecká díla nahrazovat fotografie krajinek a zátiší či skrytá reklama podniků.
Dnes už je bohužel podle všeho zlatý věk vánočních pohlednic za námi. I tak si je lidé ale stále posílají a předávají a často i sami vytváří, aby si popřáli veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Jen místo papírových jsou dnes elektronické.
Proč posíláme péefky?
Péefky posílá snad každý z nás, ale známe jejich minulost? V českých zemích se o vznik prvních tzv. „péefek“ postaral pražský purkrabí Karel Chotek z Chotkova a Vojnína již v roce 1827.
Co bylo důvodem? Nedostatek času
Jelikož Chotek kvůli značné zaneprázdněnosti neměl čas navštívit před vánočními svátky všechny své přátele, jak bylo tehdy dobrým zvykem, jako omluvu jim rozeslal blahopřání poštou. Gratulační lístky ale nebyly ledajaké – nechal si je vyrobit u Josefa Berglera, tehdy vůbec prvního ředitele pražské kreslířské akademie. A ve svém zvyku pokračoval i následující roky.
A aby znělo přání světově, připojil k němu i zkratku PF. Nápad se zrodil inspirovaný francouzským prostředím, se kterým měl Chotek v rámci aristokracie dobré kontakty. Zkratka pour féliciter se dá přeložit jako „pro štěstí“, ale více odpovídá výrazu „k blahopřání“. To se psávalo ve Francii na zadní stranu vizitky jako zpráva „nezastiženému navštívenému“ či do kytice s blahopřáním nepřítomnému. Co jsme nakupovali za socialismu, jsme psali před časem.
PF je českou specialitou
Brzy se francouzská zkratka PF stala neodmyslitelnou součástí novoročních přání a v českých zemích zdomácněla. Jedná se ale o jakousi českou specialitu. Na novoročenkách z jiných zemí se totiž tato zkratka nevyskytuje. Ani Francouzi by jí zřejmě už nerozuměli…
