Tradice Velikonoc sahají daleko před křesťanství. Dodnes mají pohanská pravidla
V předkřesťanském světě byly Velikonoce svátky jara, tedy svátky vzkříšení a znovuzrození. Jak se křesťanství šířilo Evropou, asimilovalo mnoho pohanských svátků i tradic a uzpůsobilo je křesťanským potřebám. Křesťanům hrála do karet, záměna zakořeněného konceptu jarních oslav nového života, za Ježíšovo vítězství nad smrtí, uvádí Sky History.
Původní pohanské Velikonoce jsou úzce spjaty s přírodou
Dávejte pozor. Jistě jste si všimli, že datum Velikonoc se každý rok mění, a to proto, že se řídí fázemi měsíce a ne konkrétním datem, kdy se říká, že Kristus vstal z mrtvých. Řídí se totiž přírodou a proto Velikonoce připadají zásadně na neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Proto vždy Velikonoce byly oslavou ročního období, koncept zakořeněný v pohanství. Bohužel křesťanům dosud nepřišlo podezřelé, že Ježíš každoročně vstává z mrtvých někdy jindy.
A co samotný název Velikonoce? V anglicky mluvících územích a Německu pochází anglické Easter a německé Ostern od pohanské bohyně jara zvané Ēostre, jejíž existence je zdokumentována anglosaským mnichem, který o ní psal během 8. století našeho letopočtu. Ēostre byla bohyně oslavovaná během jarní rovnodennosti a podle některých učenců je její spojení se zajíci původem příběhu o velikonočním zajíčkovi.
Králíci a zajíci byli odedávna starověkým symbolem plodnosti a života, vzhledem k jejich rozmnožovacím schopnostem. Jsou dokonalými ikonami jara a všeho, co představuje. A co velikonoční vajíčko? Odkud to pochází? Již od starověku byla vejce, stejně jako králíci, také symboly nového života a plodnosti v různých kulturách. Díky akulturaci pohanských jarních tradic, byla vajíčka také převzata křesťanstvím, aby se stala dokonalým symbolem Ježíšova vzkříšení.
A co potom bochánek. Ani ten nenechalo křesťanství být a jeho význam poupravilo vlastní ideologii. V rámci pohanských oslav Ēostre se totiž v předkřesťanské Evropě pekly bochánky označené křížkem na oslavu bohyně jara. Symbolika kříže představovala čtyři roční období a také čtyři primární fáze měsíce.
Je tedy jasné, že mnoho našich velikonočních zvyků nemá kořeny v křesťanské víře. Zatímco mnoho lidí dnes oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání, mnozí jiní vidí Velikonoce jako čas radovat se z příchodu jara a oslavovat stejného ducha naděje, obnovy a nového života, který Pohané oslavovali v tomto ročním období po tisíce let.
Zdroj: Sky History, Wikipedia
