Smutné výročí. Němci před 107 lety v první světové válce jako první přišli s jedovatým plynem

 Koktejl 
22. dubna 2022 17:54 / Mirka Malá
  0
📷
2 fotografie v galerii
Jedovatým plynem Němci zabili tisíce vojáků Wikimedia Commons
22. dubna 1915 německé síly šokovaly spojenecké vojáky podél západní fronty palbou více než 150 tun smrtícího plynného chlóru. Šlo tak o první velký plynový útok Němců.

Byť se toxické kouře používaly při válčení od nepaměti, je faktem, že po vypuknutí první světové války začali Němci aktivně vyvíjet chemické zbraně. V říjnu 1914 Němci umístili několik malých kanystrů se slzným plynem do granátů, aby pak pokračovali v lednu 1915 s granáty naplněnými xylylbromidem, smrtelnějším plynem, který jim ale naštěstí ve velkých mrazech zmrznul.

Plynný chlór zabíjel ve velkém

22. dubna 1915 Němci použili plynný chlór, který se jim podařilo dopravit až do zákopů protivníka a jedovatým plynem zdecimovali dvě divize francouzských a alžírských koloniálních jednotek. Druhý plynový útok proti kanadské divizi přišel hned 24. dubna, uvádí History.

Zavedení jedovatého plynu německou armádou bohužel kromě mnoha ztrát na životech přinesl i vývoj chemických zbraní a plynových masek na straně spojeneckých armád. Po dlouhá desetiletí tak byly chemické zbraně prakticky tím nejhorším, co mohly armády proti svým protivníkům použít.

Němci také později přišli ještě s hořčičným plynem, který zavedli v roce 1917. Ten způsoboval puchýře na kůži, očích či plících a zabíjel tisíce lidí. Vojenští stratégové obhajovali použití jedovatého plynu tím, že omezoval schopnost nepřítele reagovat, tím zachraňoval životy při ofenzívách. Ve skutečnosti obrana proti jedovatému plynu obvykle držela krok s ofenzivním vývojem a obě strany používaly sofistikované plynové masky a ochranné oděvy, které v podstatě negovaly strategický význam chemických zbraní. Přesto bylo celkem v první světové válce použito více než 100 000 tun chemických zbraní. Asi 500 000 vojáků bylo zraněno a téměř 30 000 jich po chemickém útoku zemřelo.

Ve druhé světové válce k použití chemických zbraní nedošlo, především proto, že všechny hlavní válčící strany vlastnily jak chemické zbraně, tak obranné prostředky. Německo však použilo jedovatý plyn k vraždění milionů lidí ve svých vyhlazovacích táborech.

Od druhé světové války byly chemické zbraně použity pouze v několika konfliktech, v jemenském konfliktu v letech 1966–67 a ve válce Írán-Irák v letech 1980–88 a to vždy proti silám, které neměly plynové masky nebo jinou jednoduchou obranu. V roce 1990 podepsaly Spojené státy a Sovětský svaz dohodu o snížení arzenálu chemických zbraní o 80 procent ve snaze odradit menší země od hromadění zbraní. V roce 1993 byla podepsána mezinárodní smlouva zakazující výrobu, hromadění  a použití chemických zbraní. V platnost vstoupila v roce 1997.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hollywoodská ikona Elizabeth Taylor byla žijící troskou. Šokující odhalení o těžké závislosti na...

Styl

ADHD je diagnostikováno častěji chlapcům. Dívky jej totiž umí lépe ukrýt

Dům a zahrada

Nezanedbejte říjnové práce na zahradě: Sázejte, uskladňujte a mulčujte