V tomhle se vozily Husákovy děti. Který kočárek byl tehdy nejoblíbenější?
Sny se jim mohly splnit i v případě, že nepatřily ke šťastným jedincům, kteří měli tuzexové konto. Cesta za výjimečným vozítkem pro potomka vedla přes inzerát a koupi kočárku z druhé ruky. V 80. letech se však muselo počítat s tím, že i použitý kočárek vysněné značky bude znamenat výdaj ve výši kolem 2000 Kčs. A to nebylo málo – tehdy šlo průměrný měsíční plat. Nový dostupný kočárek značky Liberta se v té době dal koupit za necelých 700 Kč (v omyvatelné podobě), za něco málo pod 900 Kč pak v potahu manšestrovém.
Lišit se od ostatních tak jako ve všem, bylo tedy otázkou kreativity a nápadů, a to kolikrát celé rodiny. V hračkářství bylo ke koupi většinou tak do pěti druhů chrastítek na šňůrce. Kdo měl blízko do Německé demokratické republiky, měl šanci koupit něco odlišného. Ostatním pak zbývalo vymyslet něco pěkného, pokud stáli o originalitu, u peřinek. Ty byly různě vyšívané, aplikované pomocí nášivek – prostě co dům, šikovnost, vkus a nápady daly.
Sportovní kočárek? Ano, ale nadřete se, pokud budete chtít sportovat
Jakmile mimčo povyrostlo, peripetie, v čem ho vozit dál, pokračovaly. Čas trojkombinací sice už v 80. letech nastal a začal zaujímat své místo oblíbenosti u matek v Československu, ale většina z nich se musela snažit o koupi takzvaného sportovního kočárku, měla-li doma batole. Sportovní kočárek se sportem nic společného skutečně v těch dobách neměl. Sportovat, vozit ho za bicyklem, brát ho na pěší túry, jak to známe dnes, většinou s takovým typem vozítka šlo jen s velkou námahou.
Úzkoprofilovým zbožím byly v té době „golfky“. Kočárek velmi jednoduchý, vratký, s malými kolečky, plátěnou sedačkou. Nebyl těžký a dal se lehce složit. Zájem proto o něj byl obrovský, jednu dobu bohužel i u zlodějů, kteří zjistili, že se tenhle artikl dá velice snadno zpeněžit.
Kdo golfky nesehnal, opět mohl vybírat ze zboží z druhé ruky, ale klidně i tuzexového, anebo jít do prodejny kočárků a vybrat nějaký český (podívejte se do naší fotogalerie). Nutno dodat, že některé současné maminky si kočárky z 80. let chválí i dnes – pro jejich prostornost a stabilitu. Avšak první golfky, které se u nás prodávaly, tím na mysli nemáme.
Od kukaně přes osmipérák až ke kočárku s okénky
V letech po válce ne každá matka měla pro své novorozené dítko kočárek. Na venkově se mnohé ženy obešly bez něj, ve městech se jednalo už spíše o výjimky. Po roce 1948 se výroby kočárků v Československu ujala mělnická firma Liberta.
V 50. letech chrlila na trh takzvané kukaně. To byl nízký typ širokého kočárku. Později byly oblíbené osmipéráky, které dítě pěkně pohoupaly. Od roku 1963 se i u nás začala vyrábět takzvaná vanička, která se dala dokonce i složit.
Od druhé poloviny 60. let se postupně kočárky zvyšovaly. Důvodem prý byl zvyšující se počet aut, kvůli kterému se výrobci snažili zabránit tomu, aby děti u země dýchaly zplodiny.
V 70. letech, době takzvané šedé normalizace, alespoň dětské kočárky začaly i u nás hýřit barvami. Na scéně se poprvé objevily kombinovatelné typy, ovšem pouze protekční. Kvůli populační explozi v této době se kočárků vyrobilo neuvěřitelné množství. Čtěte také: Čekáme miminko v Československu: Co bychom asi v té době pro něj doma měli?. Doporučujeme kočárky Bugaboo u ověřeného prodejce MYBABYSTORE.CZ
