Není to tak dávno, kdy bylo létání pro většinu lidí nedosažitelný luxus. Jak se cestování letadlem změnilo?

 Koktejl 
16. července 2019 18:46 / Terezie Zamlynová
  11
📷
13 fotografií v galerii
Cesta letadlem byla dříve považována za mimořádnou událost Archiv
Zatímco dnes je letecká doprava pokládána většinou lidí za něco samozřejmého, před pár desítkami let to byl nedostižný luxus. Ten, kdo měl štěstí a letadlem někam cestoval, bral let se stejnou úctou, jako by to byla společenská událost. Svět byl zkrátka jiný.

Jen málo věcí ilustruje změnu poměrů u nás po roce 1948 tak výstižně, jako tento inzerát: Letadlem to stihnete. Bylo totiž jasné, že řada lidí, která v těchto poválečných letech váhala, zda zemi, jež se řítila do dalších potíží, opustit, už to při nejlepší vůli nestihne. A to ani letadlem, a mnohdy ani jiným dopravním prostředkem.

Náš národní dopravce (ČSA) s tímto sloganem však dál vytrvale zval na cesty do evropských metropolí. Inzeráty se objevovaly v Rudém právu nebo v deníku Svoboda.

Letecká osobní doprava představovala dlouhá desetiletí po druhé světové válce u nás ten největší luxus. Letecké společnosti měly sídla na nejlepších adresách jako například v Pařížské ulici, Na Příkopě, na Václavském náměstí či v Revoluční ulici.

Čísla rostla. Nejprve se jednalo o stovky lidí

Pokud se podíváme na dobu počínajícího socialismu u nás z pohledu čísel spojených s leteckou dopravou, budou se nám ve srovnání se současností zdát nicotná. V polovině 50. let se průměrný počet pasažérů na jedno letadlo u nás pohyboval kolem třicítky. Za dvacet let už to bylo ale spíše u čísla 200.

Na konci 50. let přepravily naše aerolinky přes půl milionu cestujících, o pět let později jich bylo víc než milion. V sedmdesátých letech počet ještě vzrostl, a to na milion a půl.

Čtyři roky poté, tedy v roce 1972, co začala fungovat nová Ruzyně (současné Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni), hlásily statistiky, že tam bylo dobaven již 1 milion 700 tisíc pasažérů. Tím jsme se přiblížili letišti například ve Vídni. 

Letecká doprava sílila, ale byla jen pro vyvolené

Nutno říci, že spojení turistiky a létání začalo posilovat u nás v 70. letech, ale zdaleka nebylo dostupné všem. Cena za letenku ve srovnání s jinými typy dopravy byla vysoká a stále představovala luxus.

To ostatně potvrzoval i přístup ČSA. Kanceláře v paláci Kotva i odbavovací centrum Vltava v paláci Merkur působily už od prvního dojmu nedosažitelně. A nejen působily. Vícečlenná rodina, která by se chtěla dostat na palubě Iljušinu k moři, by musela střádat několik dlouhých let, aby si to mohla dovolit.

Velmi prestižní povolání

Obraz toho, jak moc byl svět létání a letecké dopravy v době socialismu odlišný, dokresluje i fakt, že povolání pilota, stevardky či palubního inženýra bylo velmi úzce výběrové. Předpokladem byl u všech vhodný kádrový profil, ale také velmi přísné požadavky na vzdělání. Lidé průměrní šanci neměli, dostat se tam mohli skutečně jen ti velmi dobří.

Rozdíl byl i v tom, v čem cestující vstupovali na palubu letadel. To, že by na sobě měli tričko a batoh, bylo téměř nemožné. Muži cestovali v oblecích, ženy v kostýmcích nebo jiném přiměřeném oblečení. V letadle se podával oběd, většinou v porcelánu nebo kvalitním plastu, který se jedl nerezovými příbory. Čtěte také: Vzpomínáte, co jsme za socialismu tajně vozili přes hranice?.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Taylor Swift rozzuřila fanoušky svým soukromým tryskáčem. Letos jím letěla už sto sedmdesátkrát

Styl

Spěte o hodinu déle, nabádá americká studie. Zhubnete prý bez práce devět kilo za rok

Dům a zahrada

Pivní zálivka strčí komerční hnojiva do kapsy. Prospěje nejen petúniím

Zavřít reklamu