Nejnovější

Aktivní důchodce Peugeot 205, bývalý král, spasitel značky a vůz s ukradeným zrodem

Dramatický válečný film Most u Remagenu zachycuje jednu z epizod druhé světové války, bitvu o most přes Rýn. Točil jej John Guillermin, mistr katastrofických a válečných dramat (točil též třeba King Konga nebo slavné Skleněné peklo). Ovšem i když měl pověst tvrdého režiséra, v Československu se v roce 1968 musel natáčení téměř před koncem vzdát.

Filmový most u Remagenu ve skutečnosti byl totiž most v Davli na Vltavě blízko soutoku se Sázavou. Most nebyl ani tenkrát, a není ani dnes mostem železničním, slouží jen chodcům. A tak mu filmaři dodali koleje, nadzdvihli ho o tři metry, nakašírovali k němu dvě věže, a dokonce vyhloubili tunel na pravém břehu Vltavy. Úvodní roli si zahrál i sousední skutečně železniční měchenický viadukt. Po průjezdu lazaretního vlaku vyletí do povětří.

Až do osudného dne, kterým se stalo datum 21. srpna 1968, natáčení probíhalo skvěle. Úžasnou práci odváděli i naši herci, Jan Schánilec, Vít Olmer, Rudolf Jelínek a kaskadéři. Onoho srpnového rána čekali v Davli na natáčení čeští studenti – komparzisti ve stejnokrojích americké armády a další komparz v uniformách wehrmachtu. Spojenecké i německé tanky stály na místech a natáčení začínalo. V tom však přijely skutečné tanky – ty sovětské. Jejich posádky v šoku zíraly na nepřítele. Scházelo prý málo a došlo ke skutečnému konfliktu, protože se těžko Sovětům vysvětlovalo, že jde jen o natáčení filmu.

Sovětská propaganda toho využila

Neslavnou tečkou pak bylo to, že sovětská propaganda okamžitě přítomnosti hollywoodských tvůrců využila. Fotografie v novinách a filmové týdeníky hlásaly, že jsou u nás američtí vojáci s plnou výzbrojí. Byl to "důkaz", že Československo je kontrarevoluční zaprodanec Západu.

A tak okupace, která započala právě před 51 lety, toto natáčení ukončila. Pod dozorem sovětských důstojníků se směly dotočit už jen klíčové scény. Osmadvacet taxíků odvezlo zahraniční hvězdy a členy štábu narychlo za železnou oponu. Jen americký herec Robert Logan se zdržel a natočil invazi. Film se pak musel dotáčet v náhradních lokacích ve Vatikánu a v Hamburku. Most u Remagenu měl úspěšnou premiéru v roce 1969 a šířil s sebou také příběh okupací pokažené středočeské produkce. Sám režisér Guillermin se po této zkušenosti válečným látkám vyhýbal a věnoval se raději King Kongovi.

Lom Velká Amerika a umění československých filmařů

Dalším filmem, který zasáhl povědomí světové kinematografické veřejnosti, je Limonádový Joe aneb Koňská opera z roku 1964. Všichni si asi pamatujeme parodující scénu na filmy z Divokého západu, v které Joe jede arizonským kaňonem a pobrukuje si slavnou árii ve vymyšlené řeči připomínající angličtinu: „Sou fár, tu jú aj mej“.

V kulisách skal Divokého západu se odehrávají ještě divočejší drsné scény, Waldemar Matuška jako Kojot Kid hlídkuje na skalním ostrohu za zvuků písně V Lincolnu loňskýho roku, Joe skáče z nekonečně vysoké skály, padouši mučí v lomu nevinnou Winnifred Goodmanovou (Olgu Schoberovou), a nakonec všichni svorně, padouch nebo hrdina, coby jedna rodina, najdou na kamenitém hřbitově zlato, naftu i vzájemnou lásku. To vše se odehrává v lomu Velká Amerika (na mapě též uváděný jako vápencový lom u Mořiny poblíž Karlštejna) a okolí.

To, že čeští filmaři odvedli tenkrát skvělou práci, dokazuje fakt, že kulisy westernového městečka Stetson City dokonce používali dál západní filmaři a natočili v nich úspěšný film Zlatokopové z Arkansasu. Nadšený byl i slavný americký westernový herec Henry Fonda, a tak pak dál šířil slávu české filmařiny. Nutno dodat, že v lomu Amerika se od té doby proháněla ještě řada dalších amerických drsňáků, třeba Vin Diesel v thrilleru Babylon A. D.

Ostře sledované vlaky

A můžeme jít dál. Film Ostře sledované vlaky, který získal v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, byl natočený v železniční stanici Loděnice u Berouna na železniční trati Praha – Beroun přes Rudnou u Prahy. Právě to je nádražíčko, kde pracoval nešťastník Miloš Hrma (Václav Neckář). Tady se odehrála známá pikantní scéna, v které výpravčí Hubička (Josef Somr) razítkuje holý zadek telegrafistky Zdeničky Svaté erárními razítky. Dnes natáčení připomíná na budově nádraží pamětní deska.

Málokdo už asi v současnosti bude vědět, že filmaři tehdy společně s architekty vhodné nádraží dlouho vybírali z desítek možných adeptů. Do konečného výběru nakonec postoupilo deset z nich. Hledalo se totiž typicky české nádraží, kde se zastavil čas, s intimní náladou, nádražíčko obyčejné a lidského rozměru. Znalci tvrdí, že takovou náladu má nádraží v Loděnici ještě dokonce i dnes.

Režim zadupal do země talent

Věděli jste, že jediný český herec, který kdy získal filmového Oscara, se jmenoval Ivan Jandl? Za roli ve švýcarsko-americkém protiválečném filmu z roku 1947 s názvem Poznamenaní dostal nejprve roku 1948 Zlatý glóbus, a pak v roce 1949 Cenu Akademie za nejlepší herecký výkon v dětské roli.

Natáčení tohoto snímku probíhalo ve středočeské Litni. Slavný hollywoodský režisér Fred Zinnemann tam přemluvil tehdy mezinárodně proslulou operní pěvkyni a filmovou hvězdu Jarmilu Novotnou, aby si ve filmu zahrála v příběhu matky, která po válce hledá svého syna.

Režisér oslovil i manžela operní pěvkyně, který byl zároveň majitelem zámku v Litni, a také  Jana Masaryka, tehdejšího československého ministra zahraničí. Film poté získal ještě Oscara i za nejlepší scénář.

Režim se však postaral o to, že Jandl upadl rychle do nuceného zapomnění. Obě sošky se mu podařilo fyzicky získat až s pomocí švýcarského velvyslanectví, i když je ukládal do krabice od bot. Hrát a točit nesměl, vycestovat také ne, i když měl nabídky ze zahraničních produkcí. Postavila se za něj dopisem dokonce i v té době největší světová hvězda Brigitte Bardot, avšak ani to nepomohlo. Když Ivan Jandl zemřel, urna s jeho ostatky dlouho nenašla klid. Teprve nedávno byla uložena do hrobu na pražském Vyšehradě.

Angelina Jolie v Praze a na Křivoklátě

Asi jen opravdoví filmoví fajnšmekři vědí, že Praha a Křivoklát vytvořily kulisy pro film Wanted, v kterém hrála Angelina Jolie. Za spolupráci na filmu byl nominován na Oskara český zvukař Petr Forejt. Točilo se v Praze a na Křivoklátě a jednalo se o jednu z nejnákladnějších zahraničních produkcí, která u nás vznikala.

Možná jste nevěděli, že i mladá Edith Piaf našla na plátně ve skutečnosti útočiště místo Paříže v naší Kutné Hoře. Na Konopišti a na zámku Dobříš a v Souticích na romantickém soutoku Želivky a Sázavy se točil film Iluzionista. A již zmíněný Křivoklát hostil též fantasy snímek nazvaný Kletba bratří Grimmů. Na zámku Kačina se natáčel seriál Borgiové a Tři mušketýři. Padouchy honil Tom Cruise při natáčení nejen po Mladé Boleslavi, ale i na spoustě jiných míst kraje (ve filmu Mission: Impossible – Ghost Protocol, v dílech předtím to byla také Praha). Připomenout se dají i další hollywoodské megahvězdy Bruce Willis a Colin Farrell, kteří ztvárnili postavy válečného dramatu Hartova válka v Milovicích.

Koneckonců, oblíbeným filmařským místem je po desetiletí také město Žatec. Vznikaly zde scény k filmu Bídníci, Holky z porcelánu nebo film s Barbarou Streisandovou Yentl, a další. Čtěte také: Které československé výrobky byly ve světě úspěšné? Made in Czechoslovakia leckde najdete ještě dnes.