Nejnovější

Milenky, které zanechaly nesmazatelnou stopu v životě krále Ludvíka XIV: Vyznavačka černé magie i zbožná chůva

Smaží, peče, dusí, vaří i opéká. Připravit v ní můžete téměř cokoliv – od brambor, přes maso až po nadýchané buchty, a práce s ní je navíc jednoduchá. Stačí přidat suroviny, přiklopit víko a zapnout. Malou přenosnou elektrickou troubu vytvořil počátkem 50. let český elektrotechnik Oldřich Homuta. Nápad na tento nenápadný hrnec dostal ve Švédsku, když se procházel po obchodech. Všiml si totiž, že v hrncích, které prodávali, sice lze vařit, ale nikoliv péct.

Sláva remosek

První prototyp spatřil svět v roce 1953, ale až po deseti letech byl vynález patentován. Remoska si poté získala v Československu oblibu a stala se nedílnou součástí mnoha domácností. Větší krize však přišla po roce 1989. V záplavě nových kuchyňských produktů už nebyl výrobek tolik žádaným zbožím. Češi navíc více prahli po „západních“ výdobytcích, které v minulosti nebylo lehké sehnat.
 

Sláva remosek tak na chvíli upadla, znovuzrození se však dočkala kolem roku 1994, kdy byla ve Frenštátu nad Radhoštěm založena společnost Remoska, s.r.o. Cesta zpět do českých kuchyní nebyla rychlá ani snadná. Technikovi Jiřímu Blažkovi, který licenci na hrnec koupil, se však nakonec vyplatila. Dodnes bylo vyrobeno něco přes tři miliony remosek a značná část putuje i do exportu v Británii.

Slouží dodnes

Původní design remosek i způsob přípravy se zase tolik neliší od novějších zmodernizovaných verzí. Pečicí mísy se nyní většinou vyrábějí s teflonem a bez okénka, které se ukázalo jako neefektivní, jelikož jím unikala část tepla při pečení. Dalším rozdílem je pak samozřejmě cena. V šedesátých letech šlo pořídit větší verzi remosky za 180 Kčs a menší za 120 Kčs. Dnešní pečicí trouby se pohybují v rozmezí od 1 800 Kč do 5 000 Kč a více. Psali jsme také: Domácí kávička za socialismu. Osmdesátá léta přinesla nový bakelitový model mlýnku.