Háčky, kotvy či tažná lana. Tak se lyžovalo za socialismu
Čechoslováci si lyžování opravdu velmi oblíbili, a to byl také jeden z důvodů, proč na horách po celé socialistické republice začaly vznikat odborové či podnikové rekreační objekty a chaty. Zaměstnanci pak za své odborové příspěvky měli možnost se slevou, popřípadě zdarma vyrazit na svou zimní dovolenou.
Lyžovačka na vlastní nebezpečí
Na zasněžených svazích to ale nebyl žádný komfort a mnohdy jízda na vleku byla velmi nebezpečná. Odhaduje se, že v tehdejší české části Československa byla sice asi tisícovka vleků různých forem i délek, dost možná jich ale bylo ještě víc, protože řada vleků byla provozována neoficiálně.
Úplně nejdřív, tedy v padesátých letech, se lyžovalo na svahu s vlekem na Štrbském plese, kde se také Anděl na horách natáčel. Postupně se vleky slovenské výroby rozšířily i na české hory, ale nakonec se neosvědčily.
Proto se přešlo v šedesátých letech na háčkové vleky, které z dnešního pohledu musely být zejména pro začátečníky doslova hororovým zážitkem. Lyžaři tzv. u vleku vyfasovali prkénko s provazem a ocelovým háčkem, které museli zaháknout na tažné lano. Pokud se jim takto podařilo vyjet na vrchol sjezdovky, pak také toto prkénkové zařízení museli na lyžích svézt dolů a předat dalším lyžařům. Zní to až neuvěřitelně, ale byla místa, kde se pouze lehce inovovaný prkénkový systém dochoval až do osmdesátých let.
Kotvy a pomy
Sedmdesátá léta přinesla na československé hory přeci jen trochu pokroku, především pak ve formě bubínkových a talířových vleků.
Mezi bubínkové vleky patřily ty s kotvou pro jednu až dvě osoby. Zjednodušeně řečeno, na tažném laně byla zavěšena tyč ve tvaru T. Lyžaři tak jen lehce zavěsili zadní část těla na sedák kotvy a nechali se prakticky vytlačit až na vrchol kopce.
Pomy nakonec byly před koncem osmdesátých let asi nejrozšířenější a pro lyžaře i nejjednodušší, i když na pomě mohl jet pouze jeden lyžař. Tyč s talířovým koncem si zkrátka lyžaři strčili mezi nohy a nechali se vyvézt nahoru.
Faktem ale je, že vůbec nejstarší sedačkovou horskou lanovkou nejen v bývalém Československu, ale i v Evropě, je lanovka v Beskydech z Ráztoky na Pustevny. Ta zahájila svůj provoz už v roce 1940, tedy osm let před nástupem komunismu. Tehdy na ní bylo celkem 81 sedaček z dubových prken. Dále čtěte: Před 42 lety udeřily mrazy, na které nebylo československé hospodářství připravené. Děti měly uhelné prázdniny.