Sovětský svaz napadl před 83 lety Finsko. Měla to být rychlá akce, která Finsko stála 9 procent jeho území
Na konci listopadu 1939 vstoupilo na finské území ohromné množství sovětských vojáků. Bylo jich přesně 465 tisíc a podporu jim dělalo na tisícovku letadel. A to rozhodně byla neskutečná přesila. Sověti si byli také svojí přesilou tak jistí, že věřili v ovládnutí Finska během několika dní. Sovětští vojáci tak měli dokonce jen letní uniformy, přestože tuhá finská zima už v té době začínala.
Sověti letadly bombardovali především hlavní město Helsinky. Mysleli si, že to bude ke kapitulaci této severské země stačit. Bombardování zabilo mnoho lidí a fotografie matek, které drží v náruči svoje mrtvé děti, oběhly svět. Bombardování Helsinek ale nakonec Finy přimělo k odporu, s čím Sovětský svaz absolutně nepočítal.
Finové sice měli jen minimální armádu, ale na odpor se postavili po partyzánsku a používali i známé molotovovy koktejly. Výsledkem bylo, že ani za dva měsíce nedokázala sovětská armáda finský odpor zlomit a musela se nakonec přeskupit a vojáky vybavit zimním oblečením, aby vůbec byla v invazi do Finska úspěšná.
A proč vlastně Sovětský svaz Finsko napadl? Původně Sověti vznesli požadavek na část finského území, především toho pohraničního. Důvodem byla bezpečnost Leningradu, dnešního Petrohradu, ale s největší pravděpodobností to byla jen záminka. A Finsko logicky nesouhlasilo. Pokud vám to celé připomíná současnost, tak je skutečně s podivem, že se Sověti, potažmo Rusové za 80 let vůbec nezměnili.
Zimní válka, jak se dnes Sovětské invazi do Finska přezdívá, nakonec musela skončit tzv. Moskevskou mírovou dohodou, když se v březnu 1940 podařilo sovětské armádě finský odpor nakonec zlomit. Sovětský svaz díky dohodě získal větší území, než jaké požadoval před invazí. Odborníci se ale dodnes domnívají, že Sověti ve skutečnosti chtěli získat celé Finsko. A jsou pro to i důkazy. Jednak Sovětský svaz ve Finsku ustanovil loutkovou finskou komunistickou vládu, která by po úspěšné invazi převzala moc, a vyplývá to rovněž z tajného paktu Molotov-Ribbentrop, který podepsal Sovětský svaz s nacistickým Německem.
Finsko tak muselo nakonec podstoupit 9 procent svého území Sovětskému svazu. Sověti získali značná území podél Ladožského jezera a dále na sever. Finsko si zachovalo svou suverenitu a posílilo svou mezinárodní pověst. Špatný bojový výkon Rudé armády se nakonec Sovětskému svazu ale vymstil. Povzbudilo to totiž samotného Adolfa Hitlera, který se tak začal domnívat, že i přes tajný pakt mezi Sovětským svazem a Německem, kdy tyto země v prvních měsících druhé světové války spolupracovaly, může zaútočit na Sovětský svaz a bude úspěšný.
Hitler svůj nápad skutečně realizoval a 22. června 1941 zahájil operaci Barbarossa, která měla za cíl zničit bolševický režim a získat území tehdejšího Sovětského svazu. A to vše jen díky tomu, jak špatně si sovětská armáda počínala při invazi do Finska. I tuto severskou zemi sovětská invaze stála hodně. Kromě ztracených životů a 9 procent území, přišlo Finsko i o část svojí industriální oblasti, což znamenalo 13 procent jeho ekonomických aktiv. A 12 procent finské populace přišlo o svoje domovy.
Bezprostředně po válce Finsko ohlásilo na 19 576 mrtvých. Podle revidovaných odhadů finských historiků, které byly provedeny v roce 2005, ale během invaze zemřelo nebo se ztratilo 25 904 lidí a 43 557 Finů bylo zraněno.
Autorský článek, další zdroj: History
