Před 80 lety nacisté vynalezli hypersonickou raketu V-2. Po válce ji získali USA a Sověti, což jim umožnilo odstartovat vesmírné programy

 Technika 
17. října 2022 07:13 / Mirka Malá
  6
📷
2 fotografie v galerii
Už v polovině druhé světové války měli Němci hypersonickou střelu  Wikimedia Commons / Ian Dunster
V-2 byla raketa, která rozhodně předběhla svoji dobu. A chybělo doslova jen pár měsíců, a druhá světová válka by se vyvíjela jinak, kdyby se nacistům podařilo V-2 vyrábět ve velkém, jak plánovali.

V-2 totiž byla mohutná, čtrnáctimetrová hypersonická raketa s bojovou hlavicí, která nadzvukovou rychlostí uletěla 320 kilometrů. Nacisté, respektive jejich raketový inženýr Werner von Braun, ji vynalezli už v roce 1942 a v říjnu toho roku ji začali úspěšně testovat. A ještě téhož roku začali se stavbou hned tří továren po Evropě, které měly tyto velmi nebezpečné rakety vyrábět ve velkém.
Němci měli v plánu vyrábět dva tisíce raket měsíčně. A kdyby se jim to skutečně povedlo, vývoj války by to úplně změnilo. V-2 byla raketa, kterou nešlo nijak zachytit, natož sestřelit, protože dokázala létat rychlostí až 2,5 Mach.

V-2 používala jako palivo směs 75 % etanolu a 25 % vody a také kapalného kyslíku jako okysličovadlo. Voda snižovala teplotu, takže fungovala jako chladivo a přeměňovala se na páru, čímž zvyšovala tah. Bojová hlavice rakety pak obsahovala přes 900 kilogramů výbušniny.
První rakety V-2 používaly pro navádění na cíl analogový počítač, pozdější V-2 měly už dokonce navádění pomocí rádiových signálů vysílaných ze země. Nacisté ale také měli technologii, která jim rakety umožňovala ovládat rádiově na dálku.

Naštěstí nacistům trvalo dlouho, než připravili vše pro masové použití raket V-2. Až na podzim roku 1943 zformovali tři jednotky, které měly mít operace V-2 na starosti. Byly to tzv. odpalovací prapory, přesto první bojové operace s raketami V-2 spustili nacisté až v září 1944. Dvě rakety vystřelili na Paříž, která se sotva dva týdny radovala z osvobození spojeneckými vojsky, obě ale selhaly a nedoletěly na cíl. O pár dní později to Nacisté zkusili znovu s jednou V-2, která způsobila v hlavním francouzském městě mírné škody.

Mnohem víc si ale s raketami V-2 užili Britové. Na Londýn nacisté poslali hned několik V-2 během podzimu 1944 a všechny způsobily ve městě značné škody, stejně tak jako smrt mnoha civilistů. Churchill se chvíli před veřejností snažil tajit, že Němci mají tak nebezpečnou zbraň, ale nakonec v listopadu přiznal, že je Británie terčem raketových útoků. Poslední dvě rakety V-2 směr Londýn vypustili Němci v březnu roku 1945.

Přestože Nacisté vynalezli technologii, která o hodně předběhla svoji dobu, měli s její výrobou i provozem značné problémy, což také dost pravděpodobně Evropu zachránilo od jasné zkázy. Výroba V-2 byla tak drahá, že stále finančně vyprahlejší Německo na ni spotřebovávalo značnou část svých prostředků. Nacisté také neměli dost alkoholu pro pohon rakety. Například k destilaci alkoholu pro jednu raketu bylo potřeba 30 tun brambor, což bylo v době války, kdy je dostatek potravin problém sám o sobě, opravdu hodně. Také neměli ani dostatek výbušnin pro bojovou hlavici rakety, takže některé plnili betonem. Přesto byla V-2 strašákem pro všechny spojence, a kdyby Německo bylo v lepší ekonomické kondici, zcela jistě šlo o technologii, která by změnila průběh války.

V-2 ale svoji práci nakonec odvedla. Po válce vypukly mezi USA a Sověty doslova závody o to, kdo získá V-2. Nakonec to dopadlo tak, že Američané odvezli do USA na 300 aut naložených komponenty V-2 a řadu hotových raket. Američané také získali samotného Wernera von Brauna a jeho 126 inženýrů, kteří se rozhodli pracovat v USA. Díky nim a V-2 v následujících letech USA přišli s raketami na kapalné palivo a kosmickým odpalovacím zařízením.

Ani Sověti nezůstali pozadu. Rovněž získali několik kusů V-2 a řadu inženýrů, kteří na programu pracovali. Později Sověti přišli s vylepšenou replikou rakety, kterou nazvali R-1 a pracovali na dalších vylepšeních. Západ Sověty v tomto bodě poněkud podcenil a byl doslova v šoku, když Sovětský svaz v roce 1957 vypustil na oběžnou dráhu družici Sputnik. Tu do vesmíru vynesla další vylepšená verze rakety R-7, což byla prakticky první mezikontinentální střela vůbec.

Autorský článek, další zdroj: History

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Tech

Peugeot získal podeváté v historii ocenění za design, tentokrát s novým SUV fastbackem 3008