Nejnovější

Aktivní důchodce Peugeot 205, bývalý král, spasitel značky a vůz s ukradeným zrodem

Jeden z nejznámější českých lékařů, dietolog Rajko Doleček, se stal v českých zemích nesmírně populární a to i přesto, že v podstatě Čechům zakazoval jejich oblíbené a tradiční pokrmy. Dát si vepřovou se šesti a k tomu jednu plzeň, byl podle něj téměř zločin, který se nedá odpustit. Také byl často předmětem lidové tvořivosti a nejrůznějších rýmovaček typu: "Nedávej si vdoleček, radí Rajko Doleček". I přes podobné perly byl však jeho televizní pořad "Nebezpečný svět kalorií", poměrně oblíbený. 

Z dietologa obletovanou celebritou

Pro mladší ročníky připomínáme, že pan Doleček byl ve své době tak nesmírně populární, že snad nebylo týdne, aby se jeho jméno neobjevilo v některém z médií. Lidé ho zastavovali na ulici a byl opravdovou celebritou. Společně s těžkotonážní herečkou Helenou Růžičkovou si ze sebe dělali legraci. 

Rajko Doleček na adresu své štíhlosti vždy říkal: „No, moje maminka byla ze Sarajeva, doma jsme jedli ovoce, zeleninu, maso, no a to je výsledek." A já mu vždy říkala: „No, moje maminka byla taky ze Sarajeva, doma jsme jedli taky ovoce, zeleninu a taky někdy maso, a to je taky ten výsledek," vzpomínala často jedna z nejlepších českých komiček.

Shora zmíněný pořad, který měl v tehdejší Československé televizi, se zaměřoval na příčiny nadváhy, cukrovky, hormonálních poruch a stárnutí. O jeho obrovské popularitě svědčí i to, že v roce 1976 získal cenu Zlatého krokodýla. Pravdou je i to, že pořad inspiroval řadu diváků k pokusům zhubnout a držet dietu. A jaké diety byly v dobách socialismu nejoblíbenější?

Bodová dieta

Tento oblíbený způsob hubnutí byl založen na bodovém systému, kdy jednotlivé potraviny měly přiděleny body podle jejich výživové hodnoty a počtu kalorií. Tato dieta se dokonce objevila v sedmdesátých letech v legendární „talk show“ Hovory H. s Miroslavem Horníčkem. A nebyli by to Češi, kdyby si i z této diety nedělali legraci. „Držím bodovou dietu. A jak to děláš? No, zbodnu na co přijdu", zněla jedna z anekdot.  

Bezuhlovodanová dieta

Bezuhlovodanová dieta byla postavena na co nejnižší konzumaci všech potravin obsahujících sacharidy. Důležité tedy bylo vyloučit z jídelníčku brambory, pečivo, rýži, ovoce, mouku a další. Jíst jste měli jen bílkoviny a tuky. Nevýhodou bylo, že se v socialismu špatně shánělo maso i zelenina. Navíc se po ní často dostavil jo-jo efekt a dotyčný tak přibral ještě více. 

Hubnutí s vínem

Zní to jako ideální dieta. Byla oficiálním programem lázní v Dolní Lipové. Úřady ji však pozastavily v druhé polovině 60. let, protože proti ní brojili bojovníci proti alkoholismu. Není divu, spočívala v tom, že ze stravy zmizely soli, tuky a bílkoviny. Jedlo se především suché pečivo a k němu se mocně popíjelo víno. Někteří pacienti měli předepsán litr na den. K tomu se často tančilo, takže se člověk vypotil. Není divu, že o tento druh hubnutí byl velký zájem.

Jednostranné diety

Vzhledem k tomu, že výběr na pultech nebyl příliš široký, soustředili se lidé na běžné potraviny. Nejčastěji se zkoušeli jednostranné diety, a to v různých podobách. Asi nejoblíbenější byla vajíčková dieta. Drželi se ale i grapefruitové, bramborové či jogurtové. Doporučení spočívalo v tom, že jste se od rána do večera cpali hlavně jednou potravinou. Po čase se vám daná potravina přejedla, takže jste vlastně jedli spontánně méně. Že to nijak zvlášť dlouhodobě nefungovalo je vcelku jasné. Problém tehdejší doby byl v tom, že sehnat kvalitní potraviny bylo téměř nemožné a o nějaké pestrosti stravy se vám mohlo jenom zdát. To se týkalo hlavně ovoce a zeleniny. O tom, kolik stál nákup za socialismu a co jsme si odnášeli v síťovce, jsme psali zde.

A na závěr heslo, či chcete-li motto Rajko Dolečka: Snídani sněz sám, obědvej s přítelem a večeři dej nepříteli.