Smutný osud dívky na československé koruně znala jen hrstka lidí

 Koktejl 
18. března 2019 16:02 / Terezie Zamlynová
  50
📷
21 fotografií v galerii
Na slavné československé koruně byla dívka, která se vzepřela režimu Shutterstock
Koruna byla v době Československa v peněžence celkem důstojnou mincí – samozřejmě nejvíc pro děti. Ty si za ni mohly pořídit žvýkačku, dva turecké medy, bonbóny lipo, šumák, několik lízátek nebo jiné dobroty. Dospělý za ni například pořídil čtvrtku chleba. Kdo ale ví něco o dívce, která byla na této koruně vyobrazena?

Její osud nedal spát ani novinářům, a tak před pár lety vyšlo najevo, jak to tenkrát všechno bylo. Předlohou pro dívku sázející lípu na minci v hodnotě 1 Kčs byla Bedřiška Synková. Žije již dlouhá léta ve Švýcarsku.

V době, kdy se jí dostalo výsady a spojení s mincí, jí bylo 19 let. Osud by s ní ale asi měnil jen málokdo.

Bedřiška totiž vedla v té době skautský oddíl. A to byl problém, protože skauti nebyli právě skupinou, která by se zamlouvala tehdejšímu režimu. Proto komunisté dívce nařídili aktivity přerušit. Ona ale i přes zákaz pokračovala, a zakrátko poté byla odsouzena na 10 let za vlastizradu a uvězněna.

Bedřiščina nešťastná maminka vyprávěla otřesný příběh své dcery v umělecké škole, kde pracovala. Její vyprávění si vyslechla i další zaměstnankyně školy, sochařka Marie Uchytilová, která k tehdejšímu režimu cítila stejné opovržení, a proto zosnovala pomstu. Přihlásila se do soutěže o návrh nové koruny a dle fotografie odsouzené Bedřišky zpracovala podobu dívky sázející lípu. Návrh sochařky napoprvé sice vybrán nebyl, ovšem tehdejšímu ministru financí se natolik líbil, že ho i přes nevoli poroty nakonec prosadil.

Sto let české koruny

Letos jsme z pohledu numismatiků před pár dny oslavili v Česku důležitý milník. Před 100 lety byla totiž ustanovena nová měna, a začala tudíž platit československá koruna. Jak uvádí web Česká pokladnice, zákon, který umožnil zrod měny nově vzniklého státu, nesl číslo 84 a byl vydán 25. února roku 1919. Název koruna byl převzat z Rakouska-Uherska.

Aby byla hospodářská nezávislost Československa vyřešena co možná nejrychleji, prosadil tenkrát Alois Rašín netradiční řešení. Ministr financí nařídil část původních bankovek, kterými se do té doby platilo, okolkovat, a tím snížil peněžní oběh. Než se do oběhu dostaly skutečné bankovky a mince, používaly se tzv. státovky, tedy provizorní oběživo vydávané státem.

Mince se začaly razit až tři roky po vzniku Československa. Za zmínku stojí uvést fakt, že první raženou mincí byl dvacetihaléř. Koruna byla uvolněna do oběhu v roce 1922 a setrvala v něm 31 let.

Korunová mince s vyobrazenou dívkou, která sází lípu, byla vlastně rekordmanem, co se týká setrvání v oběhu. Lidé ji nosili v peněženkách celých 35 let. Svým způsobem tak Čechoslováci ve svých kapsách a peněženkách nosili symbol pomyslného pomníku dívky, která se vzepřela režimu. Dále čtěte: Bankovky, kterými jsme platili v dobách minulých. Znáte příběh dívky z československé desetikoruny?.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky