Platy za socialismu byly nízké. I díky tomu se dařilo směnnému obchodu a šmelinám
Platy za socialismu byly malé a zboží v obchodech skoro žádné. Pokud někdo chtěl sehnat exotické ovoce, tedy banány nebo mandarinky, maso, nebo dokonce barevnou televizi, musel znát ty správné lidi, nebo mít něco nedostatkového na výměnu.
Reálné mzdy za socialismu fakticky stále klesaly
Zatímco průměrná mzda kolem roku 1975 činila asi 2 300 československých korun, v polovině osmdesátých let to bylo jen 2 800 korun. Přitom ceny zboží se zvedaly rychleji, pokud vůbec bylo dostupné.
Navíc nebylo výjimkou, že nástupní plat středoškoláka po maturitě činil v polovině osmdesátek jen nějakých 900 korun. Kdo se chtěl dostat na průměrnou mzdu tehdejší doby, musel mít už také něco odpracováno.
Oproti současnosti bylo vše mnohem dražší. Zatímco za jeden modelový nákup v samoobsluze bychom před revolucí vydali 6,5 procenta výplaty, před dvěma lety by ten stejný nákup stál jen 2 procenta měsíčního platu.
Proto také těsně před revolucí stále nejméně polovina domácností neměla například automatickou pračku, barevnou televizi nebo auto.
Jen si představte, že vyděláváte něco kolem 3 tisíc měsíčně a Škoda Favorit stojí téměř 85 tisíc korun! Automatická pračka nebo lednička s malým mrazákem stály téměř 6 tisíc korun. Pokud jste měli známé a sehnali jste je.
Dařilo se směnnému obchodu a zlodějně
Fakt, že jsme národ šmelinářů a veksláků, jak se o nás v devadesátých letech říkalo, má zcela jistě na svědomí komunistický režim. Co si totiž člověk nevyšmelil nebo nepodplatil, a mnohy dokonce neukradl, to totiž neměl.
Za socialismu se proto výborně dařilo zejména vedoucím obchodů s ovocem a zeleninou, elektronikou a samozřejmě řezníkům. Ti si čile vyměňovali mezi sebou banány za krkovici, kdo dělal vedoucího elektra, ten si večer nesl domů několik obálek nebo naturálie.
Známé jsou finty, kdy vedoucí v prodejně s ovocem a zeleninou odepsal úředně do ztráty zásilku banánů nebo mandarinek s tím, že zboží dorazilo shnilé, a pak s ním čile na svůj účet obchodoval.
Takže nelegální příjmy se za socialismu staly nedílnou součástí životů těch, kteří si tyto zdroje mohli a dokázali nějak vybudovat. Reálný socialismus pro tyto šmeliny vytvářel sám vhodnou půdu. Dále čtěte: Socialistický Dům potravin nabízel luxusní lahůdky, které jinde nebyly k dostání.
