Sověti poslali tanky do Východního Německa už v roce 1953. Pak to zopakovali ještě dvakrát, z toho jednou u nás

 Koktejl 
18. června 2022 08:13 / Mirka Malá
  5
📷
2 fotografie v galerii
Sověti tanky potlačili povstání ve Východním Německu už 8 let po válce Wikimedia Commons
Sovětský svaz okupoval země střední Evropy hned několikrát. Kromě vpádu do Československa v roce 1968 a Maďarska v roce 1956 se ale málo ví o tom, že poprvé se tak stalo už v roce 1953 Východnímu Německu.

O co tehdy vlastně šlo? Ve východní části Berlína, spadající do tehdejší komunistické NDR, vyšli do ulic dělníci a spolu s nimi další protestující proti režimu. Dělníci si především stěžovali na stále se zvyšující normy komunistických plánovačů, které museli plnit. 16. června se proto rozhodli protestovat. O den později už jich bylo v ulicích východního Berlína podle mnoha odhadů na 50 tisíc a rozvášněný dav vyzýval k rezignaci komunistické vlády a požadoval také svobodné volby.

Něco takového samozřejmě v Sovětském svazu nemohli dovolit. A 17. června se v ulicích Berlína objevily tanky, které se s nikým nemazlily. Nastal masakr.

Sovětské tanky a další obrněná vozidla se nad ránem už sešikovala před východním Berlínem. Dělníci se ráno rozhodli pro pochod do centra města, kde ještě ke všemu narazili na východoněmecké bezpečnostní složky. Ty ale naštěstí nedokázaly rozvášněnému davu vzdorovat, natož aby ho dokázaly ovládnout.

Pomohly až sovětské tanky. Ty udeřily bez milosti, najely rovnou mezi demonstranty, přičemž údaje Červeného kříže tvrdí, že až dvacet lidí bylo zabito a nejméně další stovka zraněna. Sověti navíc okamžitě ve východním Berlíně vyhlásili stanné právo a do večera měli díky armádě prakticky celou situaci pod kontrolou.

Sověti uzavřeli všechny přechody do západního Berlína a pak se pustili do zatýkání. Podle některých údajů Sověti společně s východoněmeckou, nechvalně proslulou tajnou policií Stasi pozatýkala během noci na 10 tisíc lidí a zdroje tvrdí, že minimálně 40 z nich bylo okamžitě popraveno. Měli mezi nimi být i vojáci sovětské armády, kteří nechtěli uposlechnout rozkazy a střílet do lidí v ulicích.

Přestože se protesty rozšířily i do asi pětistovky dalších východoněmeckých obcí, jakmile Sověti ovládli východní Berlín, samovolně postupně ustaly. Komunistický režim upevnil svoji pozici a v roce 1961 začal stavět nechvalně známou berlínskou zeď, která se stala symbolem komunistického útlaku v Německu. Na svém místě vydržela až do roku 1989.

Všechny komunistické státy v čele se Sovětským svazem celou událost z června roku 1953 zlehčovaly, což je jedním z důvodu, proč se o sovětské invazi do východního Berlína vždy málo vědělo.

Sovětský svaz si ale skvěle nacvičil bleskové invaze do cizích států. V roce 1956 se o tom na vlastní kůži přesvědčilo Maďarsko a v roce 1968 Československo. Ve všech třech případech se Sovětům jejich okupace podařila a komunistické režimy ve všech zemích vydržely až do roku 1989. Po invazi do Československa navíc tehdejší šéf Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv vyhlásil tzv. Brežněvovu doktrínu, která v podstatě říkala, že sovětské tanky přijedou všude tam, kde bude jen trochu ohroženo komunistické zřízení.

Autorský článek, další zdroj: History

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Rihanna si rodinného života asi moc neužije. Zpěvák ASAP Rocky, se kterým má syna, byl obžalován za...

Styl

Jeseteří úplněk ve znamení Vodnáře vyvolá touhu po svobodě a lehkomyslnosti

Dům a zahrada

Lesní jahody lze pěstovat i na balkoně. V kvalitní půdě s mírně kyselým pH vám porostou dokonce lépe...