Rusové dnes slaví: 16. června letěla Těreškovová do vesmíru a Brežněv se stal prezidentem
Těreškovová se stala první ženou ve vesmíru a o to Sovětům tehdy také šlo. Jinak to nebyla cesta nějak prospěšná. Valentina obkroužila zeměkouli celkem 48 krát a ve své kosmické lodi Vostok 6 se těch 71 hodin musela snad i nudit. Jenomže se psal rok 1963 a Těreškovová trhla rekord. Strávila totiž ve vesmíru více času, než všichni američtí astronauti dohromady a rekordy Rusové doslova milují.
Těreškovová byla původně parašutistka, ovšem amatérská. Povoláním byla pouhá dělnice. Možná se teď ptáte, proč letěla do vesmíru zrovna ona? Protože byla významnou členkou Komunistické strany Sovětského svazu.
Těreškovová vstoupila jako amatérská parašutistka do letecké školy, odkud už měla do vesmíru jen kousek. Soudruzi ze čtyř adeptek vybrali zrovna ji. Nutno ještě připomenout, že její let ve Vostoku 6 byl plně automatický, takže Těreškovová nemusela absolutně nic dělat a kosmickou loď neřídila ani vteřinu. Po třech dnech se v šesti kilometrech katapultovala z Vostoku 6 a ukázala svoje parašutistické umění, když doskočila s padákem na zem.
Tentýž den, kdy Těreškovová odletěla na svoji třídenní nudu do vesmíru, se stal sovětským prezidentem Leonid Iljič Brežněv. Tedy přesněji řečeno v roce 1977. Do té doby byl "pouze" hlavou Komunistické strany Sovětského svazu a jeho kroky ovlivnily i tehdejší Československo. Byl to on, kdo v roce 1968 nařídil invazi vojsk do naší země. Sovětská armáda u nás pak zůstala až do sametové revoluce.
Brežněv po invazi do Československa vyhlásil tzv. Brežněvskou dotkrínu, což v praxi znamenalo zhruba to, že Sověti přijedou s tanky všude tam, kde bude zpochybňován komunistický režim. Brežněv se následně stal sovětským symbolem normalizace, která v Československu po roce 1968 pod vedením Gustáva Husáka probíhala. Kdo by si také nepamatoval to otřesné líbání, které tito dva tyrani provozovali pokaždé, když se setkali.
Po zvolení v roce 1977 byl Brežněv fakticky největším vůdcem Sovětského svazu hned za Stalinem. Sice nezabil tolik vlastních lidí jako Stalin, ale vládl neméně železnou rukou. Za jeho prezidentství začal Sovětský svaz válku v Afghánistánu. Brežněv je také významnou postavou studené války mezi USA a Sovětským svazem.
Leonid Iljič Brežněv zemřel v roce 1982. O dva roky dříve se těšil na Letní olympijské hry v Moskvě, které měly být jeho vrcholným dílem. Skončily ale fiaskem. Zahraniční sportovci hry vesměs bojkotovali, zejména kvůli sovětskému vpádu do Afghánistánu. Sověti jim to později oplatili při olympiádě v Los Angeles.
Autorský článek, další zdroj: časopis History.
