Isaac Newton byl geniální, pravděpodobně ale zemřel jako panic
Důvodem Newtonova celibátu mohly být zážitky z dětství. Otce nikdy nepoznal, jelikož zemřel tři měsíce před jeho narozením a matka se záhy znovu provdala. Malý Isaac nevlastního otce neměl rád, a proto se mohly tyto události podepsat na jeho pozdějším smýšlení. Z běžného pohledu se nikdy neoženil, avšak věda byla jeho pomyslná manželka. Kariéra vědce pro něj byla na prvním místě. Dlouhé hodiny a dny strávil v laboratoři a věnoval se svému výzkumu. Byl to muž, který se neoddával světským radovánkám, smysl viděl v něčem jiném.
Ačkoliv nelze zjistit, jak to ve skutečnosti s jeho sexuálním životem bylo, existují různé teorie. Francouzský spisovatel a filozof Voltaire byl snahou zjistit pravdu fascinován, a nejednou se nechal slyšet, jaké stanoviska zastává. Během pohřbu Newtona tvrdil, že si jeho panictví ověřil. Později napsal, že to „má potvrzeno lékařem a chirurgem, kteří s ním byli, když zemřel“. Newton totiž údajně na smrtelné postel prohlásil, že byl panic. Voltaire se svých teorií nevzdával a v roce 1733 veřejně prohlásil, že Newton „neměl ani vášeň, ani slabost; nikdy se nepřiblížil k žádné ženě.“
Nabízí se možnost, že se stýkal s muži. Obecně se má však za to, že byl Newton zcela asexuální a vyhýbal se fyzické náklonnosti. Než s lidskou bytostí raději se sblížil s fungováním vesmíru.
Podle některých názorů Newton nenáviděl ženy a ze sexu měl strach. Na druhou stranu byl fascinován menstruační krví prostitutek a věřil, že má magickou moc. Patrně to souviselo s jeho zálibou v alchymii. Newton byl celkově posedlý karmínovou barvou, dokonce si celý svůj pokoj vybavil v červených odstínech.
Newton po sobě nezanechal žádné osobní zápisky, ze kterých by bylo možné vydedukovat, jak si stál na poli romantických vztahů. Nicméně možná právě onen nedostatek vášně, o kterém mluvil Voltaire, zapříčinil jeho genialitu.
Autorský článek, další zdroje: medium.com
