Nacista Rudolf Hess tajně seskočil padákem do Skotska, aby jednal o míru. Hitler ho pak označil za duševně narušeného
Zhruba v 1 800 metrech vyskočil Hess z letadla, jen několik desítek kilometrů od rezidence vévody z Hamiltonu.
Tajný let a tajný seskok
Hess se musel na své mírové misi cítit doslova jako James Bond. Ke skotskému městu Glasgow doletěl sám v Messerschmittu, který si sám pilotoval a když byl zhruba na místě, vyskočil a bezpečně přistál na padáku, popisuje web On This Day. Jeho prvním kontaktem byl bezejmenný skotský farmář, kterému Hess řekl anglicky: "Mám důležitou zprávu pro vévodu z Hamiltonu."
Hess se setkal s vévodou z Hamiltonu na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 a dozvěděl se, že vévoda byl členem krajně pravicové skupiny, která měla zájem na tzv. německo-anglické dohodě. Doufal tedy, že Hamilton mu zařídí setkání s králem Jiřím VI., protože věřil, že by mohl krále přesvědčit, aby vyhodil Winstona Churchilla, a pak by Británie mohla uzavřít mír s Německem a spojit síly proti Sovětskému svazu.
Hess ale do Skotska nepřiletěl s dobrými nápady. Jeho následný výslech na policii jen potvrdil, že to měl v hlavě nejspíš pořádně pomotané, stejně jako řada dalších předních Nacistů. Při výslechu v kasárnách totiž navrhnul, aby Britové dovolili Německu ovládnout Evropu a na oplátku by Britské impérium bylo v bezpečí před útokem Adolfa Hitlera. Trval na tom, že německé vítězství ve válce je nevyhnutelné a hrozil, že Britové budou vyhladověni blokádou celé země, pokud nebude přijata jeho velkorysá mírová nabídka.
Když se to Hitler dozvěděl, rychle vydal prohlášení, ve kterém tvrdil, že jeho zástupce je duševně narušený a je obětí halucinací. Okamžitě zbavil Hesse všech hodností, které zastával v nacistické straně a tajně ho nařídil zastřelit, pokud se někdy vrátí do Německa.
Hess se narodil jako Rudolf Walter Richard Hess v Alexandrii v Egyptě v roce 1894 jako syn bavorského velkoobchodníka a vývozce. V Německu nežil do svých 14 let. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 narukoval jako pěšák k 7. bavorskému polnímu dělostřeleckému pluku, byl několikrát zraněn a v roce 1915 získal Železný kříž.
Po své tajné padákové misi do Skotska byl zajat a vězněn až do konce války. V roce 1946 byl poslán k soudu v Norimberku, kde byl zproštěn obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, ale byl odsouzen za zločiny proti míru. Ve své závěrečné řeči k soudcům Hess i nadále projevoval loajalitu k Hitlerovi a prohlásil: "Bylo mi dáno po mnoho let žít a pracovat pod největším synem, kterého můj národ za tisíc let své historie zplodil. I kdybych mohl, nevymazal bych toto období ze své existence. Ničeho nelituji. Kdybych stál ještě jednou na začátku, jednal bych znovu jako tehdy, i kdybych věděl, že na konci bych měl být upálený na hranici."
Hess byl nakonec odsouzen k doživotnímu vězení a spolu s dalšími nacistickými vůdci poslán do věznice Spandau v Berlíně. Po roce 1966 tam byl jediným vězněm. Hess byl držen jako vězeň č. 7, vždy mu bylo odepřeno podmínečné propuštění a sám se nakonec oběsil v areálu věznice 17. srpna 1987 ve věku úctyhodných devadesáti tří let. Po jeho smrti byla věznice zbořena, aby se z ní nestala neonacistická svatyně.
Zdroj: On This Day, Wikipedia
