Nejnovější

G-Shock v populární kultuře: Přehled ikonických kolaborací

S tvrzením, že jeho sportovci nebudou v bezpečí před protesty a možnými fyzickými útoky, Sovětský svaz 8. května oznámil, že jeho sportovci nebudou soutěžit na olympijských hrách v roce 1984 v Los Angeles. Navzdory sovětskému prohlášení bylo zřejmé, že bojkot byl reakcí na rozhodnutí Spojených států bojkotovat hry v roce 1980, které se konaly v Moskvě, takže šlo vlastně o odvetu.

Basu musel držet celý tzv. východní blok

Sovětští představitelé, mimo jiné, tvrdili, že v Los Angeles pravděpodobně vypuknou protesty proti sovětským sportovcům a že pochybují, zda se američtí představitelé pokusí takové výbuchy nenávisti nějak korigovat. Administrativa prezidenta Ronalda Reagana na tato obvinění reagovala prohlášením, že sovětský bojkot je "do očí bijícím politickým rozhodnutím, pro které neexistuje žádné skutečné ospravedlnění“.

Ve dnech po sovětském oznámení bojkotu se povinně muselo přidat 13 dalších komunistických zemí, včetně tehdejšího Československa. Přestože diplomatický dopad tohoto bojkotu byl prakticky nulový, dopad na hry samotné byl obrovský. Bez konkurence ze Sovětského svazu, východního Německa a dalších komunistických zemí dosáhly Spojené státy olympijského rekordu 83 zlatých medailí, uvádí History.

Osobnosti

V květnu roku 1979 se Margaret Thatcher stala první ženou v čele Velké Británie. Proslavil ji mimo jiné i odpor k Evropské unii

Kratochvílová mohla být olympijskou šampiónkou

Některé z amerických medailí by jistě na svém krku nosili někteří českoslovenští sportovci v čele s Jarmilou Kratochvílovou. Ta jen o rok dříve na svém legendárním mistrovství světa získala světový titul a nikdo nepochyboval o tom, že ve své neskutečné formě by s přehledem doběhla pro olympijské zlato z Los Angeles. Ostatně na trati 400 metrů dodnes drží světový rekord, který vytvořila právě rok před americkou olympiádou na mistrovství světa v Helsinkách.

Svoje medailové ambice měli ale i další českoslovenští sportovci, kteří se podobně jako Kratochvílová už dalších olympijských her nezúčastnili. Šlo například o diskařku a další světovou rekordmanku Zdeňku Šilhavou a v neposlední řadě i o koulařku Helenu Fibingerovou, která rovněž měla obrovskou formu. Všechny tři dozajista přišly minimálně o olympijské medaile, s největší pravděpodobností o ty zlaté.

Medailové ambice měla také sportovní gymnastka Hana Říčná, která se rok před olympiádou v Los Angeles stale vicemistryní světa. Říčná se sice ještě dostala na olympiádu v roce 1988, ale tam skončila hluboko v poli poražených. Sovětský bojkot her v Los Angeles tak zničil zlaté medailové sny hned několika sportovkyň.

Zdroj: History, Česká televize