V červnu 1995 se raketoplán Atlantis připojil k ruské stanici Mir a začala tak budoucí spolupráce na stanici ISS
Historický okamžik je to i z toho důvodu, že právě 29. červnem roku 1995 začala dlouhá vesmírná spolupráce dvou zemí, které spolu dosud ve vesmíru jen závodily. Navzdory historii to ale nyní vypadá, že spolupráce v průběhu několika let zase skončí.
A jak to tehdy probíhalo? Toho dne ráno se raketoplán Atlantis přiblížil ke stanici Mir. Na palubě bylo celkem sedm kosmonautů a dokování proběhlo bez jakýchkoliv problémů. Přesto to nebylo poprvé, co se ve vesmíru spojila dvě kosmická plavidla různých zemí.
Je dobré připomenout již zapomenutý moment, kdy se v roce 1975 na chviličku spojily lodě Apollo a Sojuz. Tentokrát ale spojení lodě Atlantis a Miru v každém případě vytvořilo největší kosmickou loď ve vesmíru své doby.
Na Miru v době spojení byli tři ruští kosmonauti, kteří své nové kolegy přivítali chlebem a solí (vodka asi nebyla povolena), zatímco američtí astronauti přivezli na Mir čokoládu, ovoce a dokonce i květiny. Atlantis u Miru dokoval celých pět dní a nakonec odletěl i se třemi Rusy, kteří na Miru strávili už 100 dní.
Byl to každopádně první let raketoplánu k ruské vesmírné stanici a nakonec jich bylo celkem jedenáct. Díky tomu byla především technologicky i vědecky vyzkoušena budoucí spolupráce Američanů a Rusů na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Nyní ale není jasné, zda projekt ISS, který má prodlouženou životnost až do konce tohoto desetiletí, bude vůbec ještě pokračovat. Díky ruské invazi na Ukrajinu Rusko opakovaně už několik měsíců hrozí, že projekt ISS opustí. Otázkou ale je, zda to skutečně udělá a zda to náhodou nezapadá do dlouhodobých plánů.
Rusko se sice nyní vymlouvá na to, že její modul je už zastaralý a potýká se s technickými problémy, jako byl například v únik kyslíku v roce 2020. Stačila ale běžná oprava a žádné životy rozhodně ohroženy nebyly. Navíc Rusko už dlouhodobě plánuje postavení vlastní stanice, a to především z toho důvodu, že životnost ISS zkrátka končí.
Rusko dlouhodobě plánovalo, že v příštím desetiletí zprovozní vlastní stanici. Nic jiného mu ani nezbývá, protože NASA po konci životnosti ISS plánuje využívat soukromého sektoru k vědeckým pobytům ve vesmíru. Ruská stanice přezdívaná Nauka ale může mít problémy, stejně jako všechno, co Rusko staví. Především pak z toho důvodu, že ruská kosmická agentura Roskosmos dostává z rozpočtu stále méně peněz.
Jinými slovy, spolupráce, která začala kdysi v polovině devadesátých let, když raketoplán Atlantis poprvé přistál u ruské stanice Mir, dost možná bude pokračovat i nadále, ať se Rusové snaží vyhrožovat, jak chtějí. Vlastní stanici nemají a jen tak rychle ji mít nebudou. Pokud chtějí udržet svoji přítomnost ve vesmíru, budou muset na ISS vydržet do konce jejích časů. Nebo naopak doopravdy skončí. V roce 2015 Rusové uváděli, že z ISS odejdou v roce 2024, aniž by specifikovali, jaké mají plány, když vlastní stanici nemají. Možná ovšem využijí stále užší spolupráce s Čínou, se kterou plánují společnou základnu na Měsíci.
