V květnu 1955 byla uzavřena Varšavská smlouva. Jejím výsledkem bylo, že nás vojska smluvních států v roce 1968 napadla

 Koktejl 
12. května 2022 13:21 / Mirka Malá
  11
📷
2 fotografie v galerii
Sovětské tanky u nás zůstaly až do sametové revoluce Depositphotos
Asi tak by se dal charakterizovat výsledek Varšavské smlouvy, uzavřené mezi Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy. Smlouva měla být vojenským paktem, vlastně takovou obrannou aliancí vůči NATO. Jak to dopadlo, jsme zažili v roce 1968.

Varšavská smlouva totiž měla jeden velký háček. Přestože byla podepsána mezi Sovětským svazem a dalšími sedmi východoevropskými zeměmi, byli to právě Sověti, kdo velel všem ozbrojeným silám členských států.

Varšavské smlouvě velel proslulý generál Koněv

Varšavskou smlouvu 14. května 1955 podepsali Sovětský svaz, Albánie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, východní Německo, Československo a Bulharsko. Smlouva garantovala členským státům, že se ostatní členové vždy postaví na obranu každého člena napadeného vnějšími silami, a zřídila jednotné vojenské velení pod vedením maršála Sovětského svazu Ivana S. Koněva, píše History.

Už v úvodu smlouvy Sověti prozradili důvod vzniku tohoto vojenského paktu. Vše se točilo kolem západního Německa, které se podle Sovětů remilitarizovalo a jeho začlenění do severoatlantického bloku podle nich zvyšovalo nebezpečí nové války a vytvářelo hrozbu pro národní bezpečnost mírumilovných socialistických států.

Varšavská smlouva měla nakonec za celou dobu svojí existence jen dvě, zato hrozivé akce. V říjnu roku 1956 vrazila Sovětská armáda do Maďarska, aby tam potlačila povstání. Druhá fáze, jejíž plán vypracoval právě Koněv, se pak uskutečnila začátkem listopadu, kdy Sovětská armáda útočila i na hlavní město Budapešť. Povstání nakonec Sověti bez pomoci dalších socialistických armád potlačili.

V roce 1968 už to bylo něco jiného a jde skutečně o jedinou vojenskou operaci všech členů Varšavské smlouvy, tedy mimo Rumunska a Albánie. 21. srpna 1968 vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa, aby potlačila tzv. Pražské jaro. Jinými slovy, smluvní partneři Varšavské smlouvy napadly svého dalšího smluvního partnera.

Přesto Varšavská smlouva fungovala až do roku 1991. Albánie byla vyhozena už v roce 1962, protože v domnění, že ruský vůdce Nikita Chruščov se příliš odklání od přísné marxistické ortodoxie, se země raději obrátila na komunistickou Čínu. V roce 1990 od smlouvy nejprve odstoupilo východní Německo, které se sjednotilo se se západním Německem a jako celek bylo v NATO.

Nové nekomunistické vlády v dalších zemích východního bloku pak zařídily definitivní konec Varšavské smlouvy. V březnu 1991 byla rozpuštěna vojenská alianční složka paktu a v červenci 1991 se konalo poslední zasedání jejího politického poradního orgánu.

Zdroj: History, Wikipedia

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Svatební diadém princezny Diany bude konečně vystaven

Styl

Dana (50): S manželem nám to neklapalo. Našla jsem si milence a ztratila úplně všechny

Tech

První cestovní hypersonický letoun od dob Concordu. Žádný velký fofr to ale není

Zavřít reklamu