Tradice Velikonoc sahají daleko před křesťanství. Dodnes mají pohanská pravidla

 Koktejl 
16. dubna 2022 13:10 / Mirka Malá
  4
📷
2 fotografie v galerii
Velikonce jsou původně pohanskými svátky jara a nového života Depositphotos
Velikonoce jsou dnes křesťanskými svátky, ale nebylo tomu tak vždy. Jde totiž původně o pohanskou tradici, kterou si křesťanství stejně jako Vánoce násilně přivlastnilo. Takže jak se starodávné pohanské tradice s vajíčky, zajíčky a pomlázkami dostaly až do náboženství?

V předkřesťanském světě byly Velikonoce svátky jara, tedy svátky vzkříšení a znovuzrození. Jak se křesťanství šířilo Evropou, asimilovalo mnoho pohanských svátků i tradic a uzpůsobilo je křesťanským potřebám. Křesťanům hrála do karet, záměna zakořeněného konceptu jarních oslav nového života,  za Ježíšovo vítězství nad smrtí, uvádí Sky History.

Původní pohanské Velikonoce jsou úzce spjaty s přírodou

Dávejte pozor. Jistě jste si všimli, že datum Velikonoc se každý rok mění, a to proto, že se řídí fázemi měsíce a ne konkrétním datem, kdy se říká, že Kristus vstal z mrtvých. Řídí se totiž přírodou a proto Velikonoce připadají zásadně na neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Proto vždy Velikonoce byly oslavou ročního období, koncept zakořeněný v pohanství. Bohužel křesťanům dosud nepřišlo podezřelé, že Ježíš každoročně vstává z mrtvých někdy jindy.

A co samotný název Velikonoce? V anglicky mluvících územích a Německu pochází anglické Easter a německé Ostern od pohanské bohyně jara zvané Ēostre, jejíž existence je zdokumentována anglosaským mnichem, který o ní psal během 8. století našeho letopočtu. Ēostre byla bohyně oslavovaná během jarní rovnodennosti a podle některých učenců je její spojení se zajíci původem příběhu o velikonočním zajíčkovi.

Králíci a zajíci byli odedávna starověkým symbolem plodnosti a života, vzhledem k jejich rozmnožovacím schopnostem. Jsou dokonalými ikonami jara a všeho, co představuje.  A co velikonoční vajíčko? Odkud to pochází? Již od starověku byla vejce, stejně jako králíci, také symboly nového života a plodnosti v různých kulturách. Díky akulturaci pohanských jarních tradic, byla vajíčka  také převzata křesťanstvím, aby se stala dokonalým symbolem Ježíšova vzkříšení.

A co potom bochánek. Ani ten nenechalo křesťanství být a jeho význam poupravilo vlastní ideologii. V rámci pohanských oslav Ēostre se totiž v předkřesťanské Evropě pekly bochánky označené křížkem na oslavu bohyně jara. Symbolika kříže představovala čtyři roční období a také čtyři primární fáze měsíce.

Je tedy jasné, že mnoho našich velikonočních zvyků nemá kořeny v křesťanské víře. Zatímco mnoho lidí dnes oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání, mnozí jiní vidí Velikonoce jako čas radovat se z příchodu jara a oslavovat stejného ducha naděje, obnovy a nového života, který Pohané oslavovali v tomto ročním období po tisíce let.

Zdroj: Sky History, Wikipedia

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Svatební diadém princezny Diany bude konečně vystaven

Styl

Dana (50): S manželem nám to neklapalo. Našla jsem si milence a ztratila úplně všechny

Dům a zahrada

Posedíte si rádi večer na zahradě? Zasaďte si květiny, které nejvíce voní v noci

Zavřít reklamu