V březnu 1999 NATO bombardovalo Jugoslávii. Chtělo zabránit etnickým čistkám

 Koktejl 
25. března 2022 10:51 / Mirka Malá
  63
📷
1 fotografie v galerii
NATO bombardovalo i ministerstvo obrany v Bělehradě Depositphotos
Zatímco NATO se dnes rezolutně odmítá otevřeně angažovat na Ukrajině, v březnu roku 1999 se aliance rozhodla bombardovat Jugoslávii ve snaze zabránit etnickým čistkám.

Přesně 24. března 1999 zahájila Severoatlantická aliance letecké útoky proti Jugoslávii bombardováním srbských vojenských pozic v jugoslávské provincii Kosovo. Ofenzíva NATO přišla v reakci na novou vlnu etnických čistek zahájených srbskými silami proti kosovským Albáncům.

Složitá historie

Oblast Kosova se sice nalézala v srdci srbské říše už od pozdního středověku, ale získali ji osmanští Turci v roce 1389 poté, co v bitvě o Kosovo porazili Srby. Srbsko získalo sice v roce 1913 Kosovo zpět, ale mezi obyvatelstvem už tou dobou významně převažovali etničtí Albánci a Srbů tam žilo jen málo, píše History.

V roce 1918 se Kosovo formálně stalo provincií Srbska a přirozeně se stalo součástí Jugoslávie poté, co komunistický vůdce Josip Broz Tito v roce 1945 založil Federativní lidovou republiku Jugoslávii, která zahrnovala balkánské státy Srbsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Slovinsko a Makedonii. Tito však nakonec ustoupil kosovským požadavkům na větší autonomii a po roce 1974 existovalo Kosovo jako nezávislý stát.

Etnické boje

Militantní Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) se zrodila v roce 1996 a začala útočit na srbskou policii v Kosovu. V bojích, které pokračovaly i v následujícím roce, zemřela i řada civilistů. V červenci 1998 UÇK zahájila ofenzivu napříč Kosovem a zmocnila se kontroly nad téměř polovinou provincie, než byla později poražena Srby. Srbští vojáci vyhnali tisíce etnických Albánců z jejich domovů a byli obviněni z masakrování kosovských civilistů, a to až do března 1999.

24. března proto začaly letecké útoky NATO. Kromě srbských vojenských pozic se letecká kampaň NATO zaměřovala na srbské vládní budovy a infrastrukturu země ve snaze destabilizovat režim srbského vůdce Miloslava Miloševiče. Bombardování a pokračující srbské ofenzivy vyhnaly statisíce kosovských Albánců do sousední Albánie, Makedonie a Černé Hory. Mnoho z těchto uprchlíků bylo letecky přepraveno do bezpečí ve Spojených státech a dalších zemích NATO. 10. června bombardování NATO skončilo, když Srbsko souhlasilo s mírovou dohodou požadující stažení srbských sil z Kosova a jejich nahrazení mírovými jednotkami NATO.

12. června se mírové síly NATO přesunuly do Kosova z Makedonie. Téhož dne ruské jednotky dorazily do kosovského hlavního města Prištiny a donutily NATO souhlasit se společným dohledem. Navzdory přítomnosti mírových jednotek se vracející se kosovští Albánci mstili srbské menšině a přinutili je uprchnout do Srbska. Nicméně díky akci NATO byla nakonec obnovena autonomie Kosova a provincie zůstala oficiálně součástí Srbska.

Zdroj: History, Wikipedia.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hollywoodský glamour: Odhalení módních trendů celebrit

Styl

Pět věcí, které ženám ničí orgasmus. Prostě se jich zbavte

Dům a zahrada

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod