Silvestr slavíme už po staletí, původně se ale vítal první den nového roku
Původně se ale během posledního dne v roce neoslavovalo. Místo toho se vítal první den roku nového, a to zhruba po čtyři tisíciletí nazpět. Nejstarší zaznamenané slavnosti na počest příchodu nového roku se datují asi před 4000 lety do starověkého Babylonu. Pro Babyloňany první novoluní po jarní rovnodennosti , tedy den na konci března se stejným množstvím slunečního světla a tmy, znamenal začátek nového roku. Tehdy se totiž ještě používal zcela jiný kalendář.
Kdy se začal slavit 1. leden
To bylo tehdy, kdy císař Julius Caesar zavedl juliánský kalendář, který se velmi podobá modernějšímu gregoriánskému kalendáři, který se dnes používá ve většině zemí světa. V rámci této reformy Caesar zavedl 1. leden jako první den v roce.
Ve středověké Evropě, kdy se k moci dostala církev, byl 1. leden nahrazen důležitějšími církevními svátky, především Vánocemi a Velikonocemi. Nicméně podle History Papež Řehoř XIII. obnovil 1. leden jako svátek Nového roku v roce 1582.
V mnoha zemích světa ale začínají oslavy nového roku už večer 31. prosince, ty známe jako silvestr, po kterém jsou obvykle všichni natolik unavení, že už samotný Nový rok nijak neslaví. Téměř všude mají silvestrovské oslavy stejný průběh. Hodně se pije a jí a slaví se až do ranních hodin Nového roku. A téměř nikde u toho nechybí ohňostroj.
Ani ona známá předsevzetí, která se obvykle záhy přestanou naplňovat, nejsou jen českou specialitou. Předpokládá se, že praktikování předsevzetí se poprvé uchytilo mezi Babyloňany, kteří slibovali všechno možné, aby si získali přízeň bohů a do nového roku vstoupili tou správnou nohou.
