Rusko v roce 1995 aktivovalo své jaderné zbraně. Od stisknutí červeného tlačítka na prezidentském kufříku zbývaly jen tři minuty
Ruský obranný radar včasného varování detekoval 25. ledna 1995 neočekávané odpálení rakety poblíž Norska a velení ruské armády odhadovalo, že raketa za několik minut dopadne na Moskvu.
Co se dělo dál?
O chvíli později proto byli o odpálení rakety informováni ruský prezident Boris Jelcin, jeho ministr obrany a jeho náčelník štábu. Jaderné velitelské systémy se přepnuly do bojového režimu a poprvé v historii zbraňového systému sovětské výroby byly aktivovány jaderné kufříky, které u sebe měli samozřejmě Jelcin a jeho vrchní velitel.
Pět minut po detekci rakety ruské velení určilo, že bod dopadu rakety bude mimo ruské hranice. Uplynuly další tři minuty a Jelcin byl naštěstí informován, že vypuštění rakety není součástí překvapivého jaderného útoku západních jaderných ponorek.
Tyto závěry naštěstí byly učiněny jen pár minuty předtím, než Jelcin a jeho velitelé měli nařídit jadernou reakci na základě standardního protokolu.
Později se ukázalo, že raketa odpálená z norských Špicberků ve skutečnosti nesla přístroje pro vědecká měření. Devět dní předtím Norsko oznámilo 35 zemím včetně Ruska přesné detaily plánovaného startu. Ruské ministerstvo obrany sice obdrželo norské oznámení, ale opomnělo informovat vlastní středisko včasného varování. Tato událost vyvolala vážné obavy o kvalitě jaderných systémů bývalého Sovětského svazu, i schopnostech ruských lidských zdrojů. O to víc nyní svět musí sledovat, co Rusko v souvislosti s Ukrajinou předvede.