Před koncem ledna roku 1977 podepsali přední českoslovenští umělci tzv. Antichartu. Podepsali se i Werich a Gott
Ale tehdejší doba, tedy doba tvrdé normalizace, byla taková, že pokud by se někdo z umělců pod Antichartu odmítl podepsat, mohl prakticky počítat s koncem svojí kariéry. Ti, kdo byli zvyklí pracovat pro televizi, by se rozhodně už na obrazovce neobjevili, ti, kteří měli především divadelní kariéry, by v lepším případě skončili v nějakém oblastním divadle u druhořadých rolí.
Komunisté nahnali umělce do Národního divadla
Kampaň proti Chartě 77 a celá Anticharta vyvrcholila 28. ledna 1977, kdy do Národního divadla komunisté doslova nahnali ty nejznámější umělecké tváře. Všichni lidé museli sedět v hledišti divadla, zatímco poslouchali projevy komunistických představitelů, a to vše v přímém televizním přenosu.
Následně komunistická herečka Jiřina Švorcová přečetla prohlášení s názvem Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, což byla ona Anticharta, kterou následně museli všichni podepsat. Komunisté tehdy k podpisu donutili už v té době vážně nemocného Jana Wericha.
Ale to nebylo zdaleka všechno. Do Národního divadla byli nahnáni jen divadelní a filmoví umělci, a tak se o týden později kvůli podpisu Anticharty museli ještě sejít hudebníci. A i toto setkání je dodnes legendární.
Národem milovaný Karel Gott zklamal své fanoušky, když na této "umělecké schůzi" pronesl plamenný projev, po kterém se svým nadšeným prohlášením vystoupila také Eva Pilarová. A svá prokomunistická stanoviska veřejně vyjádřily také další velké hudební osobnosti té doby, a to včetně skladatelů Karla Svobody a Jiřího Štajdla či Karla Vágnera nebo dokonce zpěváka Jiřího Korna.
Antichartu nakonec bylo více či méně donuceno podepsat přes 7 tisíc umělců. Komunisté se pak ve sdělovacích prostředcích chlubili jmény těch nejslavnějších.