Nejnovější

Aktivní důchodce Peugeot 205, bývalý král, spasitel značky a vůz s ukradeným zrodem

V Československu existovalo po válce zpočátku hned několik výrobců spodního prádla. Úpavan Trutnov (vznikl z podniku TGK), Trikota ve Vrbové na Slovensku a Triola. Když v roce 1968 podepsala smlouvu s tehdy západoněmeckou firmou Felina, její nabídka do té doby poměrně tragicky vypadajících podprsenek a dalších kousků negližé pro socialistické ženy se výrazně zlepšila. Přesto to s výběrem prádla nebylo stále nijak lichotivé.

Revoluce: místo koberců elegance i v oblasti prádla

Za důležitý zvrat v nabídce se dalo považovat to, když padlo v 80. letech rozhodnutí změnit Dům koberců na Dům elegance (Na Příkopě). Tady se daly koupit kousky prádla do té době téměř nedostupné – dokonce třeba takové, které mělo značku Triumph (ano, dnes běžně dostupnou).

Každopádně prádlo se i v době socialismu vyvíjelo a postupně obměňovalo. Do 60. let snad všechny ženy nosily podvazkové pásy. Kdo by si však představil dnešní sexy kousky prádla, byl by hodně zklamaný. Tehdejší podvazkový pás byl pořádný kus látky, pokryl většinou celé břicho až k pupíku, někdy dokonce nad něj.

Podvazkové pásy vytlačily hlavně krátké sukně

V 60. letech se nad podvazkovým pásem začala stahovat mračna kvůli nástupu módy minisukní. Punčochy, které do té doby držely podvazky pod sukněmi a šaty, začaly mizet, protože pod krátkými sukněmi by byly vidět.

Naopak se začaly z nylonu vyrábět punčocháče, které krátkým sukním nijak nepřekážely – začalo se jim říkat punčochové kalhoty. Až mnohem později, u nás běžně k dostání vlastně až po revoluci, se objevily i samodržící punčochy, díky kterým nebylo třeba nosit podvazky. Na to si ale musely československé ženy opravdu počkat.

Kombiné a košilka

Běžným kusem prádla, který dnes už ve většině prádelníků současných žen chybí, bylo také kombiné – ideálně hned několik a ve více barvách. To bylo téměř společenskou povinností nosit pod šaty a sukně. Pokud byste hovořily se svými babičkami, možná by vám vylíčily, že když byla zima, patřilo ke spodnímu prádlu obléci si i pod kombiné košilku. I proto na starších fotografiích žen můžeme mít pocit, že bývaly silnější – ale pokud na sobě měly velký podvazkový pás, kalhotky (ty teplé mívaly nohavičku), košilku a na ní kombiné, a až teprve potom oblečení, které bylo viditelné, není se zas tak čemu divit.

Podprsenky pěkně špičaté

Podprsenky bývaly také hodně odlišné od těch současných. Charakteristické pro ně je, že většina z nich byla šitá podivně a nepřirozeně do špičky, takže pod svetříky a halenkami rozhodně působily spíš jako rušivý element. I proto nebylo úplně výjimečné, že si ženy nechávaly podprsenky šít na míru – a netýkalo se to jen žen tehdejší elity. Ty ostatní, které dobrou švadlenu ve svém okolí neměly, většinou pak raději využívaly zásilkových obchodů a jejich nabídky zhruba 6 druhů podprsenek (v 70. letech jich o moc více na trhu nebylo). Jak už bylo zmíněno výše, situace se začala lepšit až v 80. letech.

Trhák: kalhotky na každý den v týdnu

Ostatně 80. léta přinesla do Československa jeden velký fenomén. Tím byly takzvané týdenní kalhotky. Zpočátku se prodávaly pouze v Tuzexech, později se dovážely z různých zájezdů v zahraničí, a nakonec se chytili i výrobci u nás a začali je též nabízet v obchodech s prádlem.

Která žena v té době byla na světě, určitě si je vybaví. Bývaly v malé taštičce, naskládané pěkně vedle sebe, s obrázkem s anglickým nápisem jednotlivých dnů v týdnu. A logicky jich bylo 7. V první polovině 80. let snad každá dívka aspoň jednu takovou sadu doma měla a velmi si jí cenila.

Muži v trenkách nebo ve slipech, pokaždé ale s tílkem

A co muži? Hodně jich bylo konzervativních, a tak se nevzdávali svých oblíbených trenek.

Ti, co chtěli držet krok s módou, zcela jistě nosili takzvané spodky plavkového typu. To byly nám dnes už velmi dobře známé slipy. Nejvíc se jich vyrábělo v havlíčkobrodském Pleasu. 

Z téhle továrny pak mířily na pulty československých obchodů také pánské nátělníky. Většinou čistě bílé, řádkované, v 80. letech síťované. V chlapeckých soupravách se sem tam objevila už i tílka barevná, s potiskem. Čtěte také: Vzpomínáte, co jsme za socialismu tajně vozili přes hranice?.