Tradice vánočních čokoládových kolekcí vznikla za socialismu. Čokoládové figurky nahrazovaly vánoční ozdoby
Dnes už to samozřejmě neplatí, i když některé domácnosti se bez vánočních čokoládových kolekcí stále neobejdou. Ale kdo si dnes dokáže představit, že by si na stromek pověsil čokoládové bonbony v lesklém papíře? Za socialismu to ale bylo běžné.
Socialistická tradice
Zdobení stromečku čokoládovými kolekcemi je skutečně českou, nebo vlastně československou specialitou. České čokoládovny sice takové kolekce vyráběly už dávno, ale například za první republiky byla taková vánoční čokoládová kolekce dostupná jen pro ty nejbohatší vrstvy a běžné obyvatelstvo si ji vůbec nemohlo dovolit koupit. To také ještě kvalita čokolády v takových kolekcích byla zdaleka jiná než po roce 1948.
V dobách tuhého socialismu po druhé světové válce sice vládnoucí strana chtěla nejprve do Československa importovat ruského Dědu Mráze, to se ale nepodařilo, ale s čokoládovými kolekcemi to bylo jiné.
Jejich tradice vznikla vlastně poměrně snadno. Vánoční čokoládové kolekce se totiž rozdávaly ve fabrikách a podnicích zaměstnancům jako vánoční dar od ROH, tedy od Revolučního odborového hnutí, což byla vlastně taková jediná socialistická odborová organizace v zemi.
Boj s křesťanskými tradicemi
Komunistická propaganda se totiž trvale snažila z vánočních svátků vytlačit zažité křesťanské tradice a jak už bylo řečeno, snažila se proto také importovat ruského Dědu Mráze. Toho ale československá společnost nepřijala, ale čokoládovými kolekcemi se uplatit už dala.
Figurky v kolekcích většinou měly lesklé obaly s potisky Dědy Mráze v různých podobách, menší část pak tvořily figurky v obalech připomínajících třeba lesní šišky, výjimečně vánoční ozdoby.
Některé kolekce byly později, zejména v osmdesátých letech, skromnější na figurky Dědy Mráze a obsahovaly více bonbonů ve tvaru například rybiček zabalených do různobarevných lesklých obalů. Tyto bonbony už obsahovaly také šňůrku k navlečení na větve stromečku, které se ale často utrhly už po několika minutách. Paradoxně právě čokoládové figurky Dědy Mráze takové šňůrky neměly a musely se doma ručně navlékat pomocí nitě a jehly na šití.
Vánoční čokoládové kolekce ROH rozdávalo zaměstnancům až do roku 1989. Šlo o miliony kolekcí, takže se někdy stávalo, že na trhu pak byly těžko k sehnání, pokud si domácnosti chtěly přilepšit nebo pořídit kolekci třeba pro své rodiče v důchodu. Dnes je už naštěstí všechno jinak a vánoční stromeček si figurkami Dědy Mráze zdobit nemusíme. Dále čtěte: Jak jsme jedli za socialismu. Na stojáka v bufetu vlašák do papíru a dva rohlíky.