V období socialistického realismu vznikala celá města i obří paneláky
I když panovala poměrně přísná typizace ohledně staveb, motivy budov spadajících do socialistického realismu se vyznačovaly poměrně bohatým zdobením. Zkráceně se této oficiální směrnici, kterou roku 1932 schválil Ústřední výbor komunistické strany, říkalo sorela. Autoři čerpali inspiraci především z české renesance a neorenesance a také z lidové vesnické architektury.
Téměř jako v Paříži
I když byla sorela mnohými vnímána jako určitý diktát ve všech složkách umění, památky těchto architektonických staveb jsou ceněné. V tehdejším Československu vznikla nová města jako například Havířov či městské celky typu Poruba. Čtvrť Ostrava-Poruba je také památkově chráněna.
Tato čtvrť měla původně vzniknout podle velkého sovětského vzoru a renesančních ideálů. Na projektu pracovalo kolem 400 architektů a projektantů. Z velkých plánů se podařilo realizovat například vstupní bránu zvanou Oblouk, soubor obytných domů Věžičky či širokou Hlavní třídu, která se dříve jmenovala Leninova třída. Hlavní třída měla nejen svou monumentálností připomínat pařížské Avenue des Champs-Élysées i architekturu Petrohradu. Některé nápady, i přes svou velkolepost, však nakonec zůstaly jen v plánech architektů. Například vodní kanál, jenž měl být široký 40 kilometrů.
Kladenské mrakodrapy
Kontroverzní šestice věžáků připomínající mrakodrapy, byla vystavěna v rozdělovské části Kladna. Hlavní stavební práce probíhaly od roku 1953 do prosince 1957. Komplex budov byl pojmenován jako Sídliště Vítězného února. Věžové domy se však nepodařilo zcela dokončit. V projektových plánech bylo zakresleno jako součást celého sídliště i bohaté kulturní vyžití pro Kladeňáky. Kromě obchodního domu Siréna však k této části stavby nikdy nedošlo.
Oblíbené místo k natáčení
Věžaté domy budily dlouhou dobu mezi místním obyvatelstvem kontroverzi, zejména kvůli svému vzhledu, který příliš nezapadá do okolí. Budovy ve stylu socialistického realismu však byly vyhlášeny za kulturní památku a jsou majetkem města. Objekty se staly také oblíbené u zahraničních režisérů. V roce 2013 využil jejich prostory k natáčení filmu Dítě číslo 44 režisér Daniel Espinosy. Okolní exteriéry byly také použity ve scénách amerického seriálu Legends. Čtěte také: Obchodní dům Kotva měl být symbolem blahobytu socialismu.
