Terence Hill oslavil čtyřiaosmdesátku. Jeho úspěšnou filmovou kariéru pokazila velká osobní tragédie
Akční komedie Terence Hilla a Buda Spencera znají i generace, které se narodily dávno potom, co tihle dva chlapíci ukončili svoje akční kariéry. Stačí jmenovat třeba filmy Trumfové eso, Pravá a levá ruka ďábla, Malý unavený Joe, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí!, Dva výtečníci nebo Sudá a lichá. Jistě, nešlo o žádné velké umění, ale popularitu měli Hill a Spencer doslova obrovskou.
Terence Hill samozřejmě nebyl ve svém civilním životě Terence Hill. Jeho občanské jméno je Mario Girotti a navíc vůbec nevypadá jako Ital. Blonďák s modrýma očima rozhodně nemůže být Ital. Ale u Terence Hilla, respektive Maria Girottiho to bylo vlastně tak napůl. Skutečně se narodil v Itálii, konkrétně v Benátkách, ale jeho matka Hildegarda byla Němka, pocházející z Drážďan a otec byl pravý Ital. Přesto slavný herec jako dítě se svými rodiči během druhé světové války žil v malém městečku Lommatzsch v Sasku a na vlastní kůži tak zažil mohutné bombardování Drážďan.
Po návratu do poválečné Itálie netrvalo dlouho a modrookého blonďáka si všimli filmaři, takže Hill začal filmovat už jako náctiletý a u filmu zůstal až do dospělosti. A jakmile dospěl, začaly přicházet rovnou hlavní role, to bylo koncem padesátých let. Tehdy se také na place poprvé potkal s Budem Spencerem, což je pochopitelně také umělecké jméno herce, který se v civilním životě jmenoval Carlo Pedersoli. Trvalo ale prakticky celé další desetiletí, než se z nich stala nerozlučná akční dvojice komedií a filmů, kterým se začalo říkat Spaghetti western. To jsou filmy, které se zkrátka snažily napodobit hollywoodské westerny.
Proto si také nově vytvořená dvojice italských herců vybrala svá umělecká jména. Bylo zkrátka potřeba, aby zněla dostatečně americky a hlavně westernově. Jejich první společný Spaghetti western se jmenoval Bůh odpouští, já ne a byl to doslova obrovský trhák. A sláva najednou byla na světě. A navzdory tomu, že Terence Hill dostal díky svému úspěchu v Evropě a také svojí vizáži šanci i v amerických filmech, s Budem Spencerem natáčel až do roku 1980.
V osmdesátých a devadesátých letech se Terence Hill věnoval také režisérské práci i televizním projektům a lze říci, že měl skutečně velmi úspěšnou a dlouhou uměleckou kariéru, během níž se dokonce na několik let stal nejlépe placeným italským hercem. Ale Terence Hill prožil i jednu obrovskou osobní tragédii, navíc v době, kdy byl fakticky tisíce kilometrů jinde na filmovém natáčení.
Terence Hill měl se svou manželkou Lori dva syny. Jesse se narodil v roce 1969 a Ross o čtyři roky později. Ross ale zemřel při autonehodě ve Stockbridge ve státě Massachusetts v roce 1990. Tou dobou Terence Hill natáčel film Lucky Luke poblíž Santa Fe v Novém Mexiku. Ztráta syna pro něho byla těžkou ranou, ale film natočil. Tato osobní tragédie je tak krutou kaňkou na jeho jinak prakticky dokonalé filmové kariéře.
Autorský článek, další zdroj: Spencer-Hill Info
