Papež v červnu 1633 donutil Galilea Galileiho odvolat tvrzení, že se Země otáčí kolem Slunce. Církev to totiž přiznala až v roce 1992
Sám Einstein ho nazval otcem moderní vědy. Kdyby Galileo Galilei žil o několik století později, byl by bezesporu jedním z největších vynálezců všech dob. Jenomže žil v době, kdy to pro lidi jako on bylo těžké, zejména kvůli církvi.
Galilei mimo jiné tehdy vynalezl vojenský kompas, zdokonalil dalekohled, identifikoval měsíce Jupitera a také popsal topografii zemského Měsíce. Galilei ale také prováděl řadu fyzikálních experimentů. Velmi důležitý byl ten s gravitací, po kterém Galilei potvrdil, že všechny objekty zrychlují stejnou rychlostí.
A pak se do hry vložila církev a v roce 1633 byl Galileo Galilei obviněn a samozřejmě také usvědčen z kacířství za podporu Koperníkova názoru, že Země obíhá kolem Slunce. Galileo za trest dostal domácí vězení, na víc si církev naštěstí netroufla, nicméně takto ho církev věznila až do jeho smrti.
Galileo Galilei byl nejen vynálezce, ale dokonce i velmi dobrý astronom. Svým pozorováním se přiklonil k tehdy šířenému Koperníkovu názoru, že Země obíhá kolem Slunce. Jeho pozorování planet to totiž potvrdilo. Tehdy ale převážně panoval názor, který široce podporovala sama církev, tedy že je tomu naopak.
Jeho práce o pohybech těles, kterou potvrdila nezávislá tvrzení Johannese Keplera a Reného Descarta, byla de facto předchůdcem klasické mechaniky vytvořené Isaacem Newtonem. Jeho kariéru ale nakonec zničila církev, se kterou vedl četné spory.
Zejména tedy ten o pohybu planet. Církev si tvrdě hájila svůj názor, že Slunce obíhá okolo Země, respektive princip, kterému se tehdy říkalo geocentrický. Jakýkoliv jiný názor či stav věcí by totiž byl v rozporu s biblí. Přestože Galileo Galilei nebyl jediný, kdo tvrdil pravý opak, byl to právě on, kdo měl s církví spory zdaleka největší.
Hlavní problém, proč by Galilei pro církev tak na ráně, byl poněkud jednoduchý. Galilei totiž hodně publikoval v italštině, takže se jeho články s názory a objevy dostávaly k široké veřejnosti. Galilei mimo jiné v dopise z roku 1613 vyzýval k opatrnosti v interpretaci Písma ohledně přírodovědeckých otázek, protože je podle jeho názoru psáno neodborným jazykem. A to si církev rozhodně nemohla nechat líbit.
Nutno ale dodat, že se Galilei nakonec vyhnul tvrdému žaláři, mučení nebo dokonce trestu smrti. Stačí jen připomenout, jak dopadl v roce 1600 jiný vědec jménem Giordano Bruno, kterého církev upálila na hranici. Pro vědu jako takovou měl tento čin církve nedozírné důsledky. Řada tehdejších vědců se začala bát a raději své výzkumy a experimenty omezili jen na neškodné záležitosti. Jinými slovy, kdo ví, kde by lidstvo dnes bylo, kdyby nebylo církve...
Autorský článek, další zdroj: On This Day
