Ohlédnutí za továrnou Emila Kolbena, jehož rodina byla pronásledována nacisty a skončila příšerně

 Technika 
06. června 2022 14:43 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Emil Kolben byl jedním z tvůrců současného světa Wikimediacommons/Creative Commons Attribution/Boris Jelínek
Je to již přes 125 let, kdy jeden z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů založil ve Vysočanech továrnu s Kolben a spol. Rod Kolbenů byl pronásledován nacisty a skončil příšerně, ale dodnes si připomínáme, že Emil Kolben se stal zakladatelem největšího československého závodu těžkého strojírenství a do jisté míry tvůrcem dnešního světa.

Kolben se narodil na vesnici. Měl devět sourozenců a pocházel z v nepříliš bohaté rodiny tkalounkáře. V 80. letech 19. století vystudoval Vysokou školu technickou v Praze a následně odešel do Spojených států. Čtyři roky tam pracoval pro Thomase Alvu Edisona, se kterým poté zůstal v kontaktu.

Nejprve byl vynálezcem. Patřil mezi první lidi, kteří se podíleli na vývoji generátoru a alternátoru. Do Evropy se nakonec vrátil na začátku 90. let 19. století. Poté v Praze založil závod na výrobu dynam a elektromotorů a elektrických strojů různých druhů. Setkával se s velkým úspěchem, pozitivní ohlas zaznamenal například jeho alternátor na výrobu elektřiny a první pražská elektrárna.

Kolben měl mimo jiné manželku Malvínu a s ní tři děti. Nejstarším synem byl Hanuš, který se narodil ještě během otcova pracovního působení ve Švýcarsku. Roku 1898 přišla na svět dcera Gréta a o čtyři roky později další dcera Lilly.

Revoluční továrna

Koncem podzimu roku 1896 se v pražských Vysočanech zrodil průmyslový odkaz Emila Kolbena. Byl mužem s mnoha zkušenostmi, které získal v elektrických podnicích slavných vynálezců, jakými byli například Edison a Tesla. Jeho pražská továrna tedy rostla a dobře se jí dařilo. Lidé před jejím vznikem obvykle pracovali v některé z místních řemeslnických dílen, cukrovaru nebo pivovaru. S příchodem továrny ale získalo mnoho lidí pracovní místo právě tam. Kolbenovo podnikání rostlo závratným tempem a z původních 25 zaměstnanců v továrně se během 3 let stalo 300.

Na počátku se montovaly samostatný motory a v roce 1900 se podařilo složit první lokomotivu. Kolben za své počínání obdržel dokonce čestný doktorát z německé univerzity i Řád železné koruny od samotného císaře.

Jeho továrna se stala příkladem kombinace evropské a americké praxe a brzy se specializovala na výrobu elektrárenských strojů, ale nejen těch. Soustředila se také na parní stroje a lokomotivy a zásobovala rakousko-uherské flotily bitevních lodí.

Po začátku 1. světové války se vysočanská továrna pyšnila montážní linkou automobilů, vyrobila přes 10 000 elektrických strojů, 70 velkých elektráren a zaměstnávala přes 1 000 lidí. Kolben byl až doposud v kontaktu s Edisonem a Westinghousem. V té době to bylo docela běžné, všichni vynálezci se udržovali ve vzájemném kontaktu, publikovali vynálezy a ostatní si museli kupovat patenty. Všichni se velmi angažovali, aby věci rychle vyrobili a prodali je. Generace Edisona, Kolbena a dalších v podstatě stvořila svět, jaký ho dnes známe.

Pokud si pozorně prohlédneme například některou z pražských tramvají, najdeme na nich malé logo ČKD. C znamená Českomoravská, což označuje Čechy a Moravu. K je iniciála Emila Kolbena a D znamená Daněk, toto jméno patřilo jeho obchodnímu partnerovi, se kterým se po první světové válce spojil. Některé zdroje ale uvádějí, že je pravděpodobné, že se tito dva na živo nikdy nesetkali. V ČKD se vyrábělo vše od zdravotnického materiálu, přes lokomotivy, motocykly, letecké motory, až po důlní zařízení.

Všechno změnila 2. světová válka

V meziválečném období dodával Kolben motory a těžké stroje do elektráren po celém světě. Jelikož byl ale židovského původu, v roce 1939 zcela přišel o továrnu, která mu byla odebrána z vlastnictví a zároveň tedy o svůj obrovský úspěch. Výroba v ČKD pokračovala, ale soustředila se na zbraně, většinou tanky, pro německý Wehrmacht.

9. června 1943 Němci transportovali Kolbena i s ukrytým černým kufrem naplněným 180 akciemi ČKD do terezínského ghetta v severních Čechách. Tam o tři týdny později zemřel. Během holocaustu podobně zahynulo dalších 25 členů jeho obrovské rodiny. Přežil vnuk Jindřich, přestože byl ale přímým příbuzným, nedostal nic, protože závody byly akciovou společností a další osobní majetek za války zabavili Němci. Po válečném konfliktu tedy celé jmění Emila Kolbena jako by se rozplynulo.

Po převzetí moci komunisty byla továrna zrekonstruována a znárodněna. Po celé republice vznikaly její pobočky. Jednou z nich byl například závod na lokomotivy ve Vysočanech, nebo závod na výrobu tramvají na Smíchově. Smíchovská výroba začala brzo vyvážet tramvaje do celého světa a zaměstnávat přes 50 000 lidí.

Paradoxem je, že Jindřichu Kolbenovi, jakožto členu kapitalistické rodiny, se podařilo získat vysokoškolský diplom a práci jen díky pomoci bývalých zaměstnanců svého dědečka a pracoval právě v továrně, která jeho rodině dříve patřila. Po sovětské okupaci Československa v roce 1968 Jindřich zemi definitivně opustil a přesídlil do Mnichova, kde se stal odborníkem přes letecké motory.

ČKD nahradí modernizovaná čtvrť

Po Kolbenovi byla v Praze pojmenována nejprve ulice, pak i stanice metra. A od roku 2018 je zde budována i Čtvrť Emila Kolbena. Tu z jedné strany ohraničuje právě míněná stejnojmenná ulice a na straně druhé řeka Rokytka. Rezidenční projekt se nachází na území bývalého areálu ČKD. Celá čtvrť by měla vzniknout v několika etapách a poskytnout nové místo k bydlení. Staví se zde kancelářské, obchodní a rezidenční budovy s byty nejen do vlastnictví, ale i k pronájmu.

Autorský článek. Další zdroje: Prazsky.denik.cz

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Petra Černocká promluvila o plastikách a přiznala, čím by se živila, kdyby nemohla zpívat

Styl

Mohou drobné domácí práce uklidňovat a zlepšit psychické zdraví?

Dům a zahrada

Přilákejte včely na zahrádku. Modré květiny jsou pro ně výjimečné

Zavřít reklamu