Barrandovským ateliérům Miloše Havla je 90 let. Bohužel mu je dvakrát ukradli
Dnes Barrandov Studio, jak se aktuálně ateliéry jmenují, nabízí 13 ateliérů, rozsáhlé exteriéry a také stálé dekorace. České filmy se v nich ale moc netočí, Barrandov dnes především žije ze zahraničních televizních a filmových produkcí, nejčastěji ve stylu fantasy.
Nesmrtelná vize rodiny Havlových
Šlo skutečně o vizionářský projekt filmového podnikatele Miloše Havla a architekta Maxe Urbana. Šlo o projekt A-B akciových filmových továren, jak se tehdy filmová studia jmenovala. Dodnes tedy na barrandovském kopci stojí unikátní budova ve funkcionalistickém stylu a zároveň profesionální zázemí pro filmaře z celého světa.
Ovšem fakt, že se dá na tom kopci dělat něco zajímavého, odhalil Milošův bratr Václav Havel, který už v roce 1931 měl na Barrandově rozestavěný projekt krásného bydlení a dodnes proslulé restaurace s terasami. K těm ještě přibyl dnes legendární bazén.
První film se na Barrandově natočil o dva roky později
Je to skutečně tak. V roce 1933 se v ateliérech začal točit první film, šlo o snímek Vražda v Ostrovní ulici. Tím se odstartovala doslova zlatá éra českého filmového průmyslu. Ateliéry se staly nejmodernějším filmovým pracovištěm Evropy a jejich věhlas byl prakticky celosvětový.
Až do roku 1939, který prakticky zničil nejen Havlovy filmové ateliéry, ale i celou rodinu a lze říci, že i budoucnost Československa. Němci během okupace donutili Havla ateliéry prodat a začali v nich točit svoje propagandistické filmy. Havlovým se ateliéry nevrátily ani po válce. Rodinu potopili sami režiséři, kterým kdysi Havel dával práci. Řada z nich byla totiž okouzlena komunismem a ještě před koncem války zahájili boj o znárodnění ateliérů, což se nakonec stalo samozřejmě v roce 1948.
Filmový vizionář Miloš Havel nakonec emigroval do Mnichova a do Československa, potažmo Česka se už nikdy nevrátil. A není se co divit. Jeho ateliéry mu dvakrát za sebou ukradly hned dvě diktatury.
