Kapr není vánoční tradicí. Ryby se totiž původně na Štědrý den vůbec nejedly
Dovedete si dnes něco takového vůbec představit? Vždyť Vánoce jsou pro většinu českých rodin v posledních desetiletích takovým svátkem, během něhož se provozuje obžerství. A to doslova. Nelze sice říct, že by se dříve nejedlo na Štědrý den hojně, v každém případě se ale jedlo zdravě.
Děvět bezmasých chodů
Tak zhruba v českých zemích vypadala štědrovečerní tradice před několika stoletími. Na stůl se dávalo vše, co se ten rok urodilo. Prostě se uvařilo to, co bylo ve spižírně, tedy používaly se hlavně brambory, obilniny a luštěniny.
Celé štědrovečerní menu mělo až devět chodů a tradice velela ochutnat od všeho, co se urodilo. I když se štědrovečerní menu lišila podle jednotlivých krajů i podle toho, jak na tom která rodina byla ekonomicky, jedno bylo společné pro všechny. Žádné maso. Takže se hodně jedla čočka, hrách, nějaká polévka a tak dál.
Pekl se čerstvý chléb i vánočka
Pekl se také čerstvý chléb a rovněž vánočka, kterou tak lze vlastně považovat za jednu z mála opravdových vánočních tradic. Už tehdy se do ní dávaly hrozinky a mandle. Žádné vánoční cukroví se ale nepeklo, i když sladkého bylo také dost. Kromě vánočky se připravovaly také například pukance s mákem a medem.
Mezi dalšími chody nechyběl ani pokrm zvaný kuba, tedy kroupy s houbami a česnekem, což je jídlo, které se v některých rodinách připravuje i dnes. A jedl se také nákyp s houbami.
Původně tedy byly Vánoce, respektive Štědrý den, ve znamení vesměs zdravých potravin. Obvykle se jednalo o skvělé zdroje koncentrovaných živin, které lidem dodávaly v zimě tolik potřebné vitaminy, minerály a stopové prvky.
Zdroj: Nutriadapt.
