Pamatujete si, co všechno v ČSSR školáci sbírali a co se dalo za sběr získat?

 Koktejl 
06. října 2019 18:51 / Terezie Zamlynová
  0
📷
7 fotografií v galerii
Sběrová loterie byla určená dospělým Archiv
V době normalizace vrcholily v československých školách sběrové aktivity. Pod nimi se skrýval sběr papíru, železa, textilií, ale taky třeba heřmánku, květu hluchavky nebo žaludů. Ve školách šlo vesměs o celkem oblíbenou činnost, z které koukalo hned několik výhod. Navíc poskytovala šanci ambicioznějším dětem získat už v útlém věku svoji první funkci – stát se sběrovým referentem.

Dnes by se o tomto trendu dalo mluvit jako o recyklaci a třídění odpadu. Tehdy se jednalo o pomoc národnímu hospodářství. A tak v některé škole stačilo, když děti přinášely sběrovým referentům lístečky ze sběrny s potvrzením, kolik kilogramů papíru, železa nebo hadrů ve sběrně odevzdali, v některých školách se nosil sběr přímo do budovy. Minimálně starý papír, případně i pomerančová kůra, kaštany, žaludy a sušené byliny.

Soutěžilo se přitom ve třídách mezi žáky, kdo nasbírá sběru víc, soutěžilo se také i na úrovni školy a pak také i celorepublikově. Kdo zapojil do sbírání druhotných surovin široké příbuzenstvo a okolí, mohl na konci roku být odměněný zájezdem třeba k moři! A když měl hodně štěstí, pak zájezdem na mezinárodní (pionýrský, samozřejmě) tábor, který byl v zahraničí a někdy dokonce i v zemích, kam nebylo zcela běžné se jet podívat (například Švédsko). Ti se štěstím menším dostali většinou alespoň pěkné knížky.

Pár kaček nebo pěkný rozvrh hodin

I když by se mohlo zdát, že sběrová povinná aktivita byly otrava, většina tehdejších školáků to tak nevnímala. Byla to totiž příležitost, jak si vylepšit kapesné. A ve sběrnách navíc dávala obsluha po zvážení a převzetí surovin i zajímavé tištěné prospekty. Dnes jsou většinou předmětem sběratelů. Jednalo se o sběratelské archy s obrázky veteránských aut, zápalkové nálepky, karty, rozvrhy hodin či kalendáře (velmi často ilustrované a doprovázené obrázky dvojice Neprakta – Švandrlík).

Za jeden kilogram starého papíru se vyplácel na konci 70. let padesátník, a tak stálo za to papír střádat a jednou za čas se s ním do sběrny vypravit. Minimálně na zmrzlinu (kopeček stál 70 haléřů, točená 1,40 Kčs) se tak dalo poměrně lehce vydělat. Čtěte také: UHO, mléková polévka nebo buchtičky se šodó. Měli by socialistické jídelny dnes šanci na úspěch?

Sběrová loterie

V každém případě bylo i z hospodářského hlediska důležité, aby lidé věci do sběru dávali a tím pádem mohlo docházet k recyklaci surovin. I politické špičky však v 80. letech začaly zvolna přiznávat, že motivací k takovému konání není jen návrat surovin zpět do výroby, ale především též ochrana životního prostředí.

To byl důvod, proč se v odměnách za odevzdávání sběrných surovin pamatovalo i na dospělé. Ti mohli při usilovném sbírání vyhrát v takzvané sběrové loterii motorku nebo dokonce auto.

Pokud se do té doby podíváme, tak zjistíme, že statistiky hovoří o tom, že celkem 80 procent v ČSSR všeho vykoupeného starého papíru pocházelo z takzvaného lidového sběru – tedy od občanů. Čtěte také: Vzpomínáte na školní pomůcky v Československu?

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Kate Middleton zazářila v rudých šatech. S nádherným diadémem a náušnicemi Alžběty II. vypadala jako...

Styl

ADHD je diagnostikováno častěji chlapcům. Dívky jej totiž umí lépe ukrýt

Tech

Čína uprostřed občanských nepokojů znovu chrastí zbraněmi. Má nové ponorkové střely, které doletí až...