Sériový vrah Ed Gein stahoval své oběti z kůže a jedl jejich maso. Jeho hrůzné zločiny posloužily mimo jiné jako předloha k slavnému románu Psycho
Ed Gein vyrůstal pro zločin už od mala. Vychováván byl totiž svojí přísnou matkou k tomu, aby považoval ženy a sex za něco strašlivého. Vliv otce alkoholika na Geinovu výchovu není příliš znám, ale když zemřel, tak se na odlehlé farmě, kde rodina bydlela, začaly dít věci. Geinův bratr za záhadných okolností uhořel a matka zemřela o rok později, psal se rok 1945. To bylo Geinovi už devětatřicet.
Trvalo ale dalších třináct let, než policie na farmě objevila tělo pohřešované prodavačky. Torzo nemělo hlavu a tělo bylo prakticky dokonale vykuchané. Díky rozsáhlému ohledání usedlosti nakonec policie našla něco, co si do té doby nedovedla ani představit.
V pokojích farmy měl Gein i masky vyrobené z lidské kůže, misky vyrobené z lidských lebek a z lidské kůže si tento nechutný sériový vrah vyrobil i peněženku, dokonce holínky, stínidlo na lampu, košile a jeden celý overal. A to samozřejmě není zdaleka všechno. Lidské kosti se válely prakticky všude, v kuchyni policie našla srdce zavražděné prodavačky a když policisté otevřeli lednici, našli tam opravdu velké zásoby lidského masa.
Když to policie dala horko těžko celé dohromady, napočítala, že vše bylo vyrobeno asi z patnácti lidských těl. Obětí bylo pravděpodobně mnohem víc, problém ale byl, že Gein se ke zločinům nikdy nepřiznal a pouze tvrdil, že vykrádal hroby.
Podle policie byla jeho vůbec první obětí starší majitelka motorestu poblíž farmy, na které Gein žil. Odtud tedy především pochází inspirace pro román a následně i kultovní film Alfreda Hitchcocka Psycho.
Dodnes ale není jasné, kolik vražd doopravdy Gein spáchal, ale obecně se má za to, že obětí nebylo patnáct, nýbrž mnohem více. Dívky a ženy se v oblasti ztrácely už od roku 1947 a na farmě policie našla lidské kosti, které nedokázala přiřadit k dalším nálezům.
Gein byl podle psychologů kanibal i nekrofil a po svém zatčení byl prohlášen za duševně nepříčetného. Neměl zřejmě vůbec žádnou představu o tom, jaké zrůdnosti páchal. Následně byl umístěn do ústavu pro duševně choré zločince, kde také na rakovinu zemřel až ve svých sedmasedmdesáti letech.
Autor románu Psycho a stvořitel postavy Normana Batese, spisovatel Robert Bloch nebyl nakonec jediný, kdo se Geinovými strašlivými zločiny inspiroval. Některé prvky z Geinova úchylného sériového vraždění použili tvůrci i pro filmy Texaský masakr motorovou pilou a také kultovní snímek Mlčení jehňátek.
Autorský článek, další zdroj: History
