V květnu 1960 se Brežněv stal Sovětským prezidentem. Byl původem Ukrajinec, což později popíral a stal se z něho po vzoru Stalina velký tyran

 Osobnosti 
12. května 2023 08:18 / Mirka Malá
  22
📷
1 fotografie v galerii
Brežněv přišel k funkci díky Chruščovovi, kterého nakonec podrazil Wikimedia Commons / Anefo
Prezidentem, respektive předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR se Brežněv v květnu roku 1960 stal zejména díky tehdejšímu vládci Sovětského svazu Chruščovovi. Nakonec ale Brežněv sám Chruščovovi podrazil nohy a o čtyři roky později se stal neomezeným vládcem SSSR.

Chruščov přišel k moci v roce 1953 po Stalinově smrti a jako první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, což byla tehdy nejvyšší funkce, byl symbolem destalinizace Sovětského svazu a přinesl uklidnění i do vztahů se Spojenými státy. Brežněv byl jeho spojencem, možná i do jisté míry chráněncem. Funkci prezidenta, respektive předsedy prezidia Nejvyššího sovětu dostal tak trochu jako znouzectnost, protože obecně politické špičky Sovětského svazu nepovažovaly Brežněva za příliš schopného.

Brežněv se narodil na Ukrajině, ale ke své rodné zemi žádné velké emoce nepociťoval, a dokonce později uváděl, že je ruské národnosti. Nakonec se v roce 1964 přidal ke skupině odpůrců Nikity Chruščova a podílel se na jeho sesazení. A povedlo se mu to natolik, že se sám stal nejvyšším představitelem země, tedy tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, což byla funkce, která měla prakticky absolutní moc.

Přestože ostatní soudruzi nepochybovali o Brežněvově neschopnosti a mysleli si, že v čele ústředního výboru vydrží jen chvíli, těžce se přepočítali. Brežněv sice skoro nic neuměl, ale co mu šlo opravdu výborně, bylo soustředění moci za pomoci KGB. A tak už byl ve své funkci Brežněv na počátku 70. let tak silný, že se začal zbavovat nepohodlných spolustraníků.

Brežněv se také soustředil na udržení komunistických režimů v zemích středovýchodní Evropy a jeho doktrína spočívala v kolektivní odpovědnosti států Varšavské smlouvy za udržení těchto komunistických režimů, a dovolovala jim tak zasáhnout v případě ohrožení jednoty bloku. To si ostatně Československo vyzkoušelo na vlastní kůži. U západních států se Brežněv snažil o relativně smířlivou politiku, která mu umožňovala za peníze z vývozu nerostných surovin zavřít pusu lidem v Sovětském svazu tím, že jim zajistil relativní blahobyt. Přesto ale zemi prakticky nijak ekonomicky neřídil, což v konečném důsledku znamenalo obrovský nárůst šedé ekonomiky a korupce. Všichni, kdo mohli, okrádali stát ve velkém, aby si všemožně přilepšili. A postupem let celou, ekonomicky se rozkládající zemi, řídila parta důchodců.

Brežněv navíc počátkem osmdesátých let propadl vlastní glorifikaci a znovu se vrátil kult osobnosti známý z dob Stalina. To už ale byl těžce nemocný. Jeho zdravotní problémy se táhly už z předchozího desetiletí a není tajemstvím, že Brežněv řadu let prakticky nepracoval a o nic se nezajímal, což všem vyhovovalo, protože tak měli prostor pro rozkrádání socialistického majetku. Brežněv nakonec zemřel v roce 1982 a Sovětský svaz se rozpadl o devět let později. Svým způsobem k tomu sám Brežněv přispěl velkou měrou právě díky své neschopnosti. Sovětský svaz se v osmdesátých letech stal ekonomicky zcela rozklíženým státem, díky čemuž se komunistický režim stal neudržitelným.

Autorský článek, další zdroj: History

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hollywoodský glamour: Odhalení módních trendů celebrit

Styl

Velká chodidla nebo velký nos znamenají velký penis a další fakta a mýty, co o mužích panují

Dům a zahrada

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod