Milenky, které zanechaly nesmazatelnou stopu v životě krále Ludvíka XIV: Vyznavačka černé magie i zbožná chůva
První oficiální milenka
První Ludvíkovou oficiální milenkou byla Louise de La Vallière. Setkali se, když jí bylo 17 let. Tehdy předstíral, že se jí dvoří, aby zamaskoval svůj románek se svou švagrovou. Louise si ho však brzy získala svým okouzlujícím úsměvem, skromností i silnou zálibou v hudbě. Setkávali se ve Versailles, které tehdy bylo ještě pouhým loveckým zámečkem a jeho slavná zlatá éra ještě tiše vyčkávala. Jako jediná z královských milenek oplývala cnostmi, které jiným chyběly. Nikdy pro sebe nic nežádala. Za roli královy milenky a cizoložství se dokonce styděla. Porodila králi čtyři děti, z nichž byly dvě legitimizovány. Poté vstoupila do kláštera, kde zůstala až do své smrti.
Výjimečná kráska
Madam de Monstespan se podařilo prosadit u dvora díky přízni Anny Rakouské, královy matky. Oplývala výjimečnou krásou, proto není divu, že upoutala pozornost Ludvíka. Její role po boku krále byla zpočátku nezpochybnitelná. Ludvík ji přestěhoval do prestižního bytu, který byl dokonce prostornější než královnin. Markýza si vybudovala mnohem významnější roli než pouze jako králova milenka. Po upevnění své pozice ve Versailles byla nejmocnější ženou ve Francii. Její společenský kruh „se stal epicentrem dvora, jeho potěšení a bohatství, zdrojem naděje i hrůzy pro ministry a generály“, jak napsal pamětník Saint-Simon. Milovala luxus a umění, proto poskytovala ochranu mnoha známým umělcům jako byl Molière, La Fontaine nebo Philippe Quinault.
Udržet se na výslunní však nebylo tak jednoduché. Ačkoliv si madam de Monstespan vybudovala neochvějnou pozici, objevovaly se v Ludvíkově okruhu i jiné ženy. Převahu nad soupeřkami se snažila udržet mnoha intrikami a nekalými způsoby. Svou nepředvídatelností však postupně ztrácela královu přízeň, proto ji vyloučil ze svého života a dvora. Připletla se také do tzv. Aféry jedů. V té době docházelo k atentátům a spousta vlivných aristokratů byla obviněna z otrav a čarodějnictví.
Ačkoliv je její jméno spojováno s černou magií a zabíjením, kdysi vládla u francouzského dvora jako královna Versailles. Nakonec ji potkal podobný osud jako její předchůdkyni. Sesazena dožila v klášteře.
Françoise d'Aubigné, madame de Maintenon
Do královského prostředí svou nástupkyni ironicky přivedla sama de Montespan. Mladá vdova Françoise d'Aubigné se stala vychovatelkou nemanželských dětí krále. Získala tak jedinečnou příležitost potkat se s králem, kdykoliv přijel na návštěvu. Zajímavé je, že jeho první dojem z ní nebyl zrovna příznivý, údajně ji shledal nesnesitelnou.
Věci se ale postupně měnily a Françoise zaujala místo po boku krále. Dokonce se jí podařilo získat to, co ostatním milenkám před ní nikoliv. Po smrti královny Marie-Terezy se s ní Ludvík oženil. Často ji navštěvoval v jejím bytě. Pracoval zde, pořádal schůzky se svými ministry a užíval si chvíle klidu ve společnosti tajné manželky.
Na krále měla vskutku pozitivní vliv. Oplývala zbožností, proto se zasadila o založení školy pro chudé dívky v Saint-Cyr Maison Royale de Saint-Louis. Spoustu současníků její vládu považovalo za nudnou a přísnou, nedalo se však popřít, že silně ovlivnila králův charakter. Po jeho smrti se uchýlila do dívčí školy, která byla později Napoleonem přeměněna na vojenskou akademii.
Zdroje: chateauversailles.fr, apollo-magazine.com, allthatsinteresting.com
