Homosexualita či incest aneb pestrost lidské sexuality v průběhu věků

 Koktejl 
15. dubna 2024 17:44 / Tomáš Nývlt
  0
📷
1 fotografie v galerii
French: Le Sommeil/ The Sleepers Wikimedia commons/ Gustave Courbet (1819–1877)
Pojem sexualita lze definovat jako soubor vlastností a jevů vyplívajících z pohlavních orgánů. Zjednodušeně řečeno, sexualita se týká každého živého jedince a projevuje se v různých podobách. V tomto směru jde o známé pojmy jako homosexualita, heterosexualita, dále například transsexualita nebo také asexualita čili absence jak sexuální orientace, tak i sexuální touhy. To, co bylo z hlediska sexuality běžné v minulosti, je dnes často považováno za nepřístojné.

Podíváme-li se na  historické projevy sexuality, můžeme odhalit nejrůznější způsoby sexuálního chování, k němuž bylo v různých etapách vývoje lidské společnosti přistupováno pozitivně i negativně. Tento článek si klade za cíl pouze nastínit některé způsoby sexuálního chování, jež je v porovnání s dnešní dobou považováno za zvláštní, nepřijatelné, či dokonce tabuizované.

Láska v rodině

Incest je sexuální aktivita probíhající mezi příbuznými. A to jak mezi sourozenci, tak mezi rodiči a jejich dětmi. Přestože je tento způsob sexuálního chování v mnoha zemích považován za tabu, bývaly doby a společenství, jež tento trend čile udržovaly.

Řeč je například o panovnických rodech, kteří tak činili proto, aby jejich majetek zůstal v rodině. Typickým příkladem jsou Habsburkové, jejichž snahu o to, aby se jejich majetek nedostal do cizích rukou, lze chápat. Na druhé straně následky páření mezi příbuznými měl na tento rod fatální následky. S postupujícími léty se u některých členů rodu začaly projevovat jak fyzické, tak i psychické indispozice. 

V tomto směru je zajímavý i starověký Egypt. Přestože sňatky mezi sourozenci byly běžně zakázány, na úrovni šlechty se těšily velké oblibě. Jelikož se faraoni považovali za bohy, nechtěli dopustit znečištění své božské krve krví nečistou. I tato „božská stvoření“ však časem dohnaly různé degenerativní choroby, jejichž diagnostikou se dnes zabývají vědci. Přichází tak na poruchu štítné žlázy, špatnou imunitu, koňskou nohu, malárii atp.

Když ne on, tak já

Další zajímavostí ve světě lidské sexuality je tzv. levirát nebo také levirátní manželství. Pokud zemřel bezdětný muž, jeho manželku si vzal jeho bratr. Potomci vzešlí z nového sňatku byli považováni za potomky zemřelého. To proto, aby nedošlo k vymření rodu.

Z Bible, ze Starého zákona, z knihy Genesis, je známá pověst o Onanovi, který se právě tomuto pravidlu vzepřel. „Kniha popisuje příběh tří Judových synů, z nichž nejstarší Er brzy zemřel. Juda přikázal mladšímu bratru Onanovi, aby spal s vdovou Támar, a zplodil dítě svému bratrovi. Onan s Támar sice spal, ale nechal sperma vystříknout na zem, protože dítě by „nebylo jeho“. Za to ho Hospodin potrestal smrtí a Juda řekl Támar, aby počkala, než dospěje nejmladší syn. Nakonec Támar v přestrojení za prostitutku svede svého tchána Judu a má s ním syna. Juda ji chce upálit za cizoložství, ale když Támar prokáže, že spala s ním, uzná svou chybu i své otcovství.“

Homosexualita

Homosexualita je v současné době stále považována mnoha lidmi za kontroverzní. V antickém Řecku a Římě však patřila k naprosto běžným a samozřejmým úkazům. Jak praví server antickysvet.cz: „Naopak doba Řecka a Říma homosexualitu široce tolerovala, a v některých městských státech byla dokonce podporována jako věc státního zájmu nebo stadium výchovy muže. Vztah dvou mužů, staršího a mladšího, se stal klasickou figurou v mnoha řeckých městských státech, které si tento model cenily pro pedagogický i vojenský dopad.“

Tvrdí se dokonce, že legendární spartská armáda byla tak silná nejen pro svůj výcvik, ale i z důvodu celoživotního odloučení od rodiny a od žen. Právě proto zde měla homosexualita jen kvést a vojáci tvořící homosexuální páry se měli vzájemně chránit.

Láska až za hrob...

Tak by se dal nazvat zvyk, který se v Indii provádí od starověku údajně až dodnes. Podstatou tohoto zvyku je, že když v manželství zemře muž, je žena zaživa upálena s jeho tělem. Tento obřad zvaný satí má ženě přinést uznání a čest v očích celé komunity. 

V případě, že by se odmítla nechat upálit, čekalo by ji zapovězení, na majetek po manželovi by mohla zapomenout a čekal by ji život v bídě. A co rodina? Ta by ji samozřejmě odmítla živit. 
Ne vždycky tomu ale bylo právě takhle. Podle dostupných informací existovala také smířlivější varianta, kdy si vdova lehla na hranici jen symbolicky a rodina ji vzápětí zavolala zpět do „světa živých“. Poté si mohla užívat manželova majetku a rodinného života. 

Tradice upalování vychází z hinduistického příběhu, na kterém by se se možná vyřádil i sám Sigmund Freud. Je to legenda o nespokojeném tchánovi, poníženém ženichovi a nenechavé manželce: V hinduistickém náboženství existuje legenda, podle které si princezna Satí vzala za manžela boha Šivu. Její otec nebyl s ženichem své dcery spokojen, protože šlo o obyčejného jogína, a pyšně ho přehlížel. Satí ponížení svého manžela neunesla a na protest vzplála plamenem. Od té doby se převtělovala do všech žen, které Šiva pojal za manželky.

Autorský článek, další zdroje: dotyk.cz, antickysvet.cz

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hollywoodský glamour: Odhalení módních trendů celebrit

Styl

Velká chodidla nebo velký nos znamenají velký penis a další fakta a mýty, co o mužích panují

Tech

I detektor lži se dá podvést. Víte, jak funguje, a dokázali byste ho obelhat?