Začátkem února 1966 se Sověti dostali na Měsíc a vyděsili Ameriku
Po měkkém přistání se kruhová kapsle Luna 9 otevřela a rozmístila své antény a začala vysílat fotografie a televizní snímky zpět na Zemi. A to byl pro Ameriku obrovský šok. Úspěch Luny 9 byl totiž vrcholem sovětského vesmírného snažení, které Spojené státy nebyly v danou chvíli schopny dohnat. Ve svém vesmírném snažení ztráceli Američané neustále tempo od chvíle, kdy Sověti dostali do vesmíru Gagarina.
Luny se snažily dobít Měsíc už řadu let
14. září 1959 se Luna 2 stala prvním umělým objektem, který dosáhl Měsíce, když spadla na měsíční povrch a 7. října téhož roku proletěla Luna 3 kolem Měsíce a přenesla zpět na Zemi první snímky jeho odvrácené strany. Američané tak měli od úspěchu z února 1966 co dělat.
Nakonec se to Američanům povedlo. Když Neil Armstrong v červenci 1969 udělal svůj "malý krok pro člověka, jeden obrovský skok pro lidstvo“, bylo po všem. Navzdory všem úspěchům projektu Luna Sovětský svaz prohrál tu nejdůležitější bitvu.
Sonda Luna 9 vážila 1 580 kilogramů a její automatický přistávací modul měl hmotnost 99 kilogramů. Do vesmíru sondu vynesl čtyřstupňový raketový nosič A-2-E (Molnija) z tradičního kosmodromu Bajkonur.
Luna 9 ale má ale prvenství o hodně víc, než je jen samotné přistání na Měsíci. Díky Luně se lidé na Zemi poprvé dozvěděli, že Měsíc má pevný povrch, což dosud nebylo vůbec jasné. Část vědecké obce se totiž domnívala, že měsíční povrch je sypký, a tudíž se po něm nedá chodit. Vyslání lidí na Měsíc by tak bylo prakticky smrtící.
Luna 9 tam možná pořád někde je. Poté, co udělala svoji práci, se naposledy řídícímu středisku přihlásila o šest dní později, protože její baterie se vybily.
