20. září 1963 prezident Kennedy navrhnul Sovětům společnou misi na Měsíc. Jeho kolegy tento nápad vyděsil a Kennedy byl o dva měsíce později zavražděn
Kennedy to myslel opravdu vážně a dodnes se vedou debaty o tom, co ho vlastně k takovému nápadu přimělo. Vesmírný program byl v šedesátých letech minulého století předmětem studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, a Kennedyho nápad na spolupráci a společné mise na Měsíc šokoval fakticky obě strany.
Zajímavý je fakt, že americký vesmírný program, a tedy i cíl vyhrát ony vesmírné závody, byl jedním z hlavních faktorů, které z Kennedyho v roce 1961 udělal prezidenta USA. O to větším šokem pro všechny a především i pro jeho vlastní administrativu byl nápad na vesmírnou spolupráci se Sovětským svazem.
V roce 1961 to byl právě Kennedy, kdo oznámil, že hlavním cílem Ameriky je mít prvního astronauta na Měsíci, a to do konce desetiletí. Co se tedy za pouhé dva roky změnilo, když Američané od roku 1957 žili v permanentním stresu poté, co Sověti vypustili do vesmíru svůj Sputnik?
To je dodnes velkou otázkou. Pravdou je, že v roce 1963 se vztahy mezi USA a Sověty značně vylepšily. Kubánská krize s jadernými zbraněmi z předchozího roku byla úspěšně vyřešena mírovou cestou a mezi Washingtonem a Moskvou byla instalována tzv. „horká linka“.
Mohlo by tedy v Kennedyho myšlenkách zmírnění stavu studené války vést až tak daleko, že by chtěl se Sovětským svazem spolupracovat na vesmírném programu? A nebylo by to značně naivní? Druhou možností je fakt, že už tehdy byly náklady na americkou měsíční misi spočítány na tehdejších 20 miliard dolarů. „Sovětský svaz a Spojené státy spolu se svými spojenci mohou dosáhnout dalších dohod – dohod, které pramení z našeho společného zájmu vyhnout se vzájemnému zničení,“ prohlásil Kennedy 20. září 1963 v OSN a skutečně to myslel vážně.
A co se stalo pak? Sovětská strana nic bezprostředně po Kennedyho projevu v OSN nekomentovala, nicméně tehdejší sovětský prezident Nikita Chruščov návrh odmítl, i když dávno po jeho smrti se začalo povídat, že si to snad pak chtěl rozmyslet.
Nejhorší reakce ale Kennedyho čekala doma. Jeho kolegové a celá administrativa Bílého domu byli doslova v šoku z takového nápadu. Zajímavá je i souvislost s Kennedyho vraždou. V Dallasu byl zastřelen v autě jen dva měsíce po svém projevu v OSN a navržené vesmírné spolupráci se Sověty. Možná byl Kennedy celkově ve své politice příliš „optimistický“, a možná ho to stálo život.
Faktem je, že jeho nástupce v prezidentském úřadu Lydon B. Johnson myšlenku spolupráce na vesmírném programu se Sovětským svazem okamžitě zavrhnul a naopak podpořil americký měsíční program. Ten, jak je dobře známé, vedl k tomu, že v roce 1969 vystoupil první člověk na povrch Měsíce a Spojené státy se tak prakticky až do současnosti staly lídrem jak ve vývoji vesmírných technologií, tak v průzkumu vesmíru jako takového.
Nicméně poté, co po sérii nehod musely Spojené státy ukončit program svých úžasných, ale už zastaralých raketoplánů, byl americký vesmírný program řadu let, prakticky až do chvíle, než společnost Space X postavila Crew Dragon, závislý na současném Rusku. Neměli totiž, čím dopravovat astronauty ani náklad na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Autorský článek, další zdroj: History
