Hokejové události roku 1969 v ČSSR předznamenaly tvrdou normalizaci
Nejprve českoslovenští hokejisté porazili Sověty 2:0 a na oslavu tohoto triumfu nad okupanty vyrazilo slavit v Praze do ulic asi 5 tisíc lidí. Masové oslavy se ale uskutečnily až o týden později.
Čechoslováci vyhráli i druhý zápas
A to už vyšlo do ulic asi půl milionu lidí, kteří hokejové vítězství vnímali především jako odplatu za okupaci sovětskými vojsky. Skandovaly se nejen výsledky zápasů, ale také různé opovržlivé rýmovačky vůči okupantům, malovalo se na fasády domů. V Praze klíčového 28. března bylo na Václavském náměstí asi 150 000 lidí. Ti se dokonce později snažili dostat až k sovětské ambasádě, jiná skupina se shromáždila před kanceláří sovětských aerolinek Aeroflot, jak uvádí VHU.
Rozzuřený, ale na druhou stranu i z vítězství hokejistů nadšený dav nakonec začal pomocí dlažebních kostek demolovat zařízení kanceláře, i když dodnes se spekuluje o tom, že tomu minimálně pomohla sama StB. Dav si při potyčkách s policií troufnul nejen na samotné příslušníky, ale údajně i na autobus s policejními posilami.
Nepokoje vyvolané hokejovým vítězstvím probíhaly i v mnoha dalších městech. I tam zasahovala policie, která se snažila naštvaný dav rozehnat.
Všechno ale mělo hořký konec. Soudruzi ve vedení KSČ usoudili, že je třeba utáhnout řetěz a nejprve došlo k čistkám uvnitř samotné komunistické strany. Prosovětští soudruzi odstranili ty proreformní. Výsledkem byl dubnový nástup Gustáva Husáka do čela ÚV KSČ, který se následně stal symbolem tvrdé normalizace.
Ano, je to ten muž, co se tak rád líbal s Brežněvem. Pod jeho vedením probíhaly čistky v KSČ ještě řadu dalších let. Husák také začal brzy uplatňovat taktiku zastrašování, lidé byli vyhazováni z práce či škol a děti těch neposlušných naopak nesměly studovat. Husák také stojí za vznikem speciálních represivních jednotek - tedy těch známých pohotovostních pluků.
