Václav Havel dostal v únoru 1989 devět měsíců za mřížemi. To komunisté ještě netušili, že je vystřídá v čele státu
Havla soud odsoudil na devět měsíců za jeho lednové uctění památky Jana Palacha na Václavském náměstí, kde ho také rovnou policie zatkla. V polovině května byl ale propuštěn na svobodu, samozřejmě podmínečně.
Následovalo Několik vět
Havel po propuštění z věznice na nic nečekal a hned v červnu 1989 inicioval vznik manifestu Několik vět. Tato petice vyzývala ke změně vlády, také z toho důvodu, že v Polsku a NDR se už pád tamních režimů opravdu blížil.
Několik vět ihned podepsala řada předních umělců, například Jiří Menzel, Jiří Suchý nebo Daniela Kolářová. A to československým komunistům znovu zvedlo mandle. Přestože se komunistické režimy v okolních zemích doslova rozpadaly na počkání, v Československu to na žádnou revoluci vůbec nevypadalo. Havel byl dokonce v říjnu znovu zatčen, kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl ale za několik dní zase propuštěn.
Tedy akorát včas na 17. listopad, kdy to všechno začalo. Havel okamžitě stanul v čele revolučního dění v Praze, podílel se na založení Občanského fóra a jednal s komunistickými pohlaváry. Ještě před koncem roku 1989 se stal prvním nekomunistickým prezidentem od roku 1948.